Vědci z korejské Národní univerzity Andong vytvořili modely pro odhad dopadů změny klimatu na 1365 druhů včel ze sedmi čeledí po celém světě, včetně včel medonosných. Podle některých prognóz by teplota mohla do konce 21. století stoupnout o 1,5 až 5,8 stupně, což by ovlivnilo jejich další šíření.

Vzhledem k rozdílnému klimatu v různých koutech světa jsou předpovědi pro každý kontinent jiné, v Evropě by se ale změny měly projevit výrazně a vědci kvůli tomu predikují úbytek včelstev.

Včelaři musí své úly chránit. Pomáhá jim i český vynález:

Letošní produkce medu byla průměrná.
Produkci medu se podařilo zachránit. Pomohl i český vynález na obranu včel

„Naše analýza předpokládá, že dopad změny klimatu na včely bude závažnější v Africe a Evropě. Zjištění naznačují, že přibližně 65 procent včel bude čelit poklesu svého rozšiřování a vhodných stanovišť, přičemž snížení se pohybuje v Evropě o 56 procent,“ uvedli vědci. Naopak v Severní Americe, kde je dostatek lesů a chladněji, se očekává menší dopad.

Jen před pár dny vyšla studie vědců z amerických univerzit, kde doslova uvádějí, že kvůli teplu čeká některé včelí kolonie kolaps. Teplé počasí v průběhu minulého podzimu, mírná zima a rychlý nástup jara donutily včely stále létat, a tím došlo k jejich vysílení, v podstatě se upracovaly. „Když je venku teplo, včely létají, a když létají, fyziologicky stárnou, protože je to velmi namáhavé,“ řekla spoluautorka studie Gloria DeGrandi-Hoffmanová pro list The Columbian.

Zdroj: Deník/Kamila Minaříková

V úlech jsou ještě staré generace včel, které mají za úkol vychovat novou generaci. Na to mají ale stále méně energie a krmit vyvíjející se plod, udržovat úl v teple a shánět pyl nezvládají. Včelstva jsou proto slabá.

I tato výzkumná skupina si vytvořila modely změn klimatu a dopadů na populace. Do roku 2050 by se mohly výkyvy teplot pohybovat o čtyři až pět stupňů nad normálem. „Dva stupně navíc neznamenají nic na pláži, ale jsou důležité v tom, zda včely létají nebo ne,“ doplnil další člen vědeckého týmu Brandon Hopkins. Podle modelů by se mohlo zhroutit kvůli „přepracování“ až šedesát procent včelstev na severozápadě Spojených států.

Poznat kvalitní med není vždy snadné. Jak na to?

Včelaření propadl Aleš Pelikán jako desetiletý kluk, dnes se mu věnuje čtyři desetiletí
Jak poznat kvalitní med? Ve vodě se rozpouští pomaleji, radí zkušený včelař

A jak to vypadá v Česku? Ani u nás nejsou včelaři z teplého počasí příliš nadšení. „Počasí je letos posunuté zhruba o dvacet dní dopředu, jak u ovocných stromů, tak řepky, která už kvete na některých místech Moravy,“ potvrdil tajemník Českého svazu včelařů František Krejčí.

Věštění z křišťálové koule 

Jak se budou včelstva dál letos vyvíjet a jak dopadnou medové výnosy, si ale odhadnout netroufá. „To by bylo jen věštění z křišťálové koule, všechno záleží na počasí a na tom, zda a jak spadnou teploty,“ vysvětlil. Při případném ochlazení nebudou produkovat rostliny dostatek pylu, včely při nižších teplotách přestanou létat, a nezajistí tak dostatek potravy. Silná včelstva začnou rychleji spotřebovávat zásoby, strádat a slábnout.

Zdroj: Deník/Kamila Minaříková

Pokud se teploty udrží, dojít k tomu nemusí, ale teplo a silné včelstvo, které přestává mít v úlu místo, zvyšují možnost rojení. Odlet královny pak znamená fakticky další oslabení včelstva. „Toto počasí je pro včelaře výzva, vyžaduje to už hodně zkušeností a praxe,“ podotkl Krejčí.

Vyzkoušejte si, co víte o včelách. Možná vás nějaké informace překvapí:

Včelí dílo
KVÍZ: Co je to perga a kde najdete vzdušnice? Prověřte své vědomosti o včelách

Ke katastrofickým předpovědím jsou včelaři smířliví. „Včely jsou na Zemi osmdesát milionů let, lidé necelé tři. Včely už klimatických změn zažily spoustu a jsou tady stále, vždycky se přizpůsobily a zvládnou to i tentokrát. Otázkou ale zůstává, zda lidé budou mít dál med, nebo ne,“ doplnil Krejčí.

Změna klimatu je nebezpečím, ať už více či méně, budoucnosti. S řadou výzev se ale musí potýkat včelaři už teď.  Vloni se v Česku objevila invazivní sršeň asijská. Specializuje se na lov včel a evropské včely se jim zatím neumí bránit.

Pro šíření v Česku má podmínky dobré. „V naší krajině najdou dostatek masa – tedy včel. Máme pro ně i dobré klima,“ upozornil před časem pro Deník včelař Petr Texl z Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Naštěstí se zatím jednalo o ojedinělé případy, kdy se podařilo zdroj najít a zničit.

Problémem jsou i nemoci. Kromě infekční varroázy, způsobené roztočem Varroa destructor, je to i třeba včelí mor nebo hniloba včelího plodu. Každé onemocnění je hospodářskou ztrátou pro včelaře. Někdy je nutné pro zamezení šíření nákazy včelstva vypálit.