Kliknutím zvětšíteZáznamy o tom přináší dobová literatura. „Kokrhání černé slepice je vždy pro lid zlým znamením, prorokuje nemoc, přivolává zloděje. Takovou slepici hned zabijí,“ zaznamenal například na Moravě panující pověry František Bartoš ve spisu Moravský lid z roku 1892.
Ztráta života byla u černých slepic častá. „Černou slepici považují za zlého ducha, proto ji zabíjejí a zakopavše ji, kladou na hlavu její velký kámen. Někdy mění se prý černá slepice v kohouta, který snese vejce. Z něj vylíhne se bazilišek. Ten usmrtí každého, kdo na něj pohlédne,“ popsal Josef Košťál další obyčeje v díle Ptactvo v názorech, pověrách a zvycích lidu českého z roku 1895.
Kromě baziliška mohly podle pověstí slepice snést i vejce, které pokud člověk sám „vyseděl“, mohl získat do stavení takzvaného hospodáříčka nebo také šotka či raracha. „Člověk, který ho chce míti, musí vejce vzíti a nositi po devět dní a devět nocí pod páždím. Nesmí se však modliti, ani mýti a s nikým mluviti,“ radily podle Košťála pověry. Hospodáříček měl nosit do chalupy poklady. Protože to ale bylo stvoření nečisté, majitele hospodáříčka čekal po smrti trest – zčernání těla.
Hrátky s vejcem mohly jen za trochu jiných pravidel člověku přinést dar stát se neviditelným, či získat vejce, se kterým se dá různě čarovat. Černá slepice také mohla usnadnit trhání jedovatých bylin, konkrétně rulíku zlomocného, který vždy hlídal ďábel. Slepice jako dárek ho měla zabavit a nechat bylinkáře rulík v klidu natrhat.
Černé slepice jsou už od slovanských dob spojené s rituály
Okolo Boleslavska se měl od slovanských dob po staletí držet zvyk obětování černé slepice o Filipojakubské noci. Sedlák vyháněl dobytek ze stájí na křižovatku cest k božím mukám. Tady se pomodlil a prosil za odpuštění hříchů. Sedlák slepici věnoval ďáblu, aby mu neškodil a dobytek neuhranul.
„Napotom jámu vykopá, slepici zabije a krví kropí. Jiný živou do hrnce strčí, okolo hlínou zamaže a do jámy vykopané položí a zahrabe,“ popsal rituál Václav Krolmus v roce 1847 ve svazku Staročeské powěsti, zpěwy, hry, obyčege, slawnosti a nápěwy. Zvyk obětování černé slepice se držel také v Lužici, místo ďáblu tu místní ale obětovali vodníkům, které si chtěli udobřit a živé slepice házeli do vody.
Místo ďábla kouzlila genetika
Dnes už černé slepice a ďábla dává dohromady jen málokdo. Od roku 1998 ale hon na tyto opeřence přece jen v Evropě a později také Česku nastal, ovšem z jiných než magických důvodů. Může za to plemeno Ayam cemani neboli cemanská slepice. Jedná se o vzácné plemeno černé slepice, které má původ v Indonésii, na Jávě. Koncem devadesátých let si je do Nizozemska přivezl chovatel a drůbežář Jan Steverink.
„Podobní ptáci byli odjakživa používáni při obřadech. Hlavní vlastností ayam cemani je to, že je zcela černá. Peří, nohy, zobák, jazyk, laloky, hřeben i černé maso, kosti, krev a orgány,“ popsal Steverink v jednom ze svých článků.
Jediné světlé jsou na slepici vejce, ta mají krémovou barvu. Dílo ďábla za černočerným vzhledem cemanek ale nestojí. Důvodem je takzvaná fibromelanóza, genetická mutace způsobující nadměrnou pigmentaci. I na Jávě se jedná o poměrně vzácné a drahé plemeno.
Za slepici dali stovky tisíc korun
Ve světě je cemanka stále velkou raritou a vzácností chovů. Chovatelka drůbeže Jaroslava Lišková z Chomutovska shání cemanku už pět let. „V nabídce jsou pouze kohouti nebo násadová vejce, u kterých nikdy není jistota, že to bude slepice a ne kohout. Odchovanou mladou cemanku neseženete, chovatelé si slepice hýčkají,“ vysvětlila.
Černé slepice jsou už od slovanských dob spojené s rituály
Vysoká je i pořizovací cena. A to nejen v Česku. Deník The Guardian kuřata cemanek označil za nejdražší kuřata světa. V roce 2019 měl v americkém státě Phoenix chovatel prodat chovný pár za pět tisíc dolarů, v té době okolo 110 tisíc korun.
34
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
