Zrzavecký: Nechci u toho být, ale město už nemusí být jediným majitelem teplárny

Co významného koalice za první rok rozhodla?
Základ koalice tvoří stejně jako v minulém období ČSSD a ODS, k tomu přibyli dva další partneři: KDU-ČSL a Občané patrioti. Máme hotovou koncepci sportu, která jde příští týden do zastupitelstva, máme koncepci městské policie a do konce roku bude hotová koncepce bezpečnosti ve městě. Co se týká dopravy, pokračujeme v započatých akcích, zejména připravujeme západní okruh, kde máme vykoupeno asi 50 procent pozemků. Samozřejmě jsou to pozemky, s jejichž vlastníky byla domluva jednodušší a budeme se blížit k finále, kde to může začít skřípat. Teoreticky můžeme využít i vyvlastnění. Nechci nikoho strašit, protože nabízíme slušné podmínky, ale může k tomu dojít. Budeme přebírat vodárnu, dokončili jsme rekonstrukci a modernizaci úpravny vody za miliardu. Dokončujeme Borskou ulici, úspěchem jsou beze sporu Evropské hlavní město kultury, Štruncovy sady, úpravy Pražské ulice a U Zvonu a další projekty.

To ano, ale valnou většinu z nich nelze považovat za úspěch této koalice, protože byly rozhodnuty a zahájeny mnohem dříve. Takže pokud vás opakovaně mohou požádat o významná rozhodnutí této koalice, tak jaká to jsou?
Zahájili jsme přípravu strategického rozvoje města v návaznosti na územní plán. Příprava dokumentu úřadem v tento okamžik běží a je to zásadní věc, díky níž se můžeme v budoucnu posouvat dopředu. Bude vázána na možnosti evropských fondů, na naše projekty jsme z EU připraveni vyčerpat až pět miliard korun. Prostě tato koalice bude programy především připravovat a následující koalice je bude dotahovat. Minulá koalice byla realizační, kdy se dokončovalo programovací období a čerpaly se peníze z úvěrové a investiční banky. My jsme teď na začátku nového období a projekty připravujeme.

Můžete alespoň něco z toho představit?
Mimo jiné znovu zavedeme okrskové strážníky a posílíme bezpečnost.

Vy konkrétně jste při nástupu do funkce slíbil, že ve městě do roka a do dne nebudou ve městě bezdomovci.
A nejsou.

Protože jste je vytlačili na okraj města.
Ano, dostali jsme je z centra. Uznávám, že problém s nimi je nyní u vlakového nádraží. Je to proto, že máme nedokonalé zákony. Kdyby byla v Plzni jediná přestupková komise, mohla by rozhodovat o zákazu pobytu na celém území města Plzně. Jenže my máme na každém obvodě samostatnou komisi, která může zakázat pobyt jen na svém území. Efektivně to začal využívat třetí obvod, jenže jsme u problému, kdy zákazem pobytu zamezuje třeba přístup na polikliniku na Borech. Tak bezdomovci odcházejí na Slovany, kde dosud vydali jen jeden zákaz pobytu. Další problém je v lesích kolem Boleveckých rybníků. Víme o něm a policie i strážníci to intenzivně řeší. Je pravdou, že z náměstí jsme bezdomovce vytěsnili a bohužel je máme v městských obvodech. Když je tam, podobně jako to dělá první městský obvod, budeme „obtěžovat" a nutit je dodržovat určitá pravidla, tak se sbalí a kam odejdou? Do Třemošné.

To vám připadá správné?
Bohužel to tak je a nic jiného s tím neumíme dělat. Umíme jim nabídnout pomoc prostřednictvím charity. Nikdo z nás nemá možnost tyto lidi přinutit, aby žili jako majoritní skupina, aby ctili pravidla, která ctí většina. Většina však má právo nebýt těmito lidmi obtěžována. My jsme v této chvíli rádi, že se podařily dílčí cíle. Věřím, že dostatečnou informovaností tyto lidi přivedeme ke změně např. právě prostřednictvím charity či sociální firmy.

To byl další volební slib.
Pokud takový člověk bude stát o práci, začneme u drobných věcí pro naši Správu veřejného statku v lesích, dřevařské práce nebo něco podobného. Pokud se osvědčí, nabídneme ho trhu práce.

Co se rozjíždělo s velkými problémy, bylo zavedení nového systému nakládání s odpadem. Už se situace v Čisté Plzni stabilizovala?
Ano, systém svážení odpadků je v tento okamžik funkční. Problémy byly a já jsem se za ně občanům omluvil. Podle posledních statistik je dnes chybovost jen asi dvě promile z celkového počtu svozů. Dostali jsme se do stavu, do kterého jsme se dostat chtěli. Kde ještě máme rezervy, je separovaný odpad.

close zoom_in Společnost Plzeňské komunální služby, dnes Čistá Plzeň, už funguje několik let. Proč se tedy bude tříděný odpad teprve řešit?
Společnost připravovala nakládání s komunálním odpadem, připravovala výběrová řízení a hádala se s těmi, kteří proti tomu podávali námitky. Nic jiného vlastně nedělala. A teď najednou během osmi měsíců měli udělat svůj vlastní systém. Nebylo to o tom, že převezmou odpady, přece se mělo soutěžit mezi svozovými firmami a ty měly pracovat pro město. Ale najednou jsme se ocitli v situaci, že to děláme všechno sami. Proto byl ten chaos.

Problém odpadů je širší. Hotová spalovna v Chotíkově znovu ztratila pravomocné stavební povolení a za skládkování odpadu na skládce Vysoká platí město soukromé společnosti. Všechno se nemůže odvážet na teplárenskou skládku v Chotíkově, protože je téměř plná. Co s tím můžete dělat?
Je to průšvih. Před pěti týdny krajský soud rozhodl a vyvěsil verdikt na vývěsku, čímž to dal na vědomí veřejnosti. Ale my odůvodnění rozhodnutí dodnes nemáme. Pozastavuji se nad tím, jak vůbec může české soudnictví takto fungovat. My jsme z našeho pohledu nijak nepochybili. Odpůrci spalovny vlastně napadají systém fungování České republiky po roce 1989. A co se týká svážení odpadu, kazeta v Chotíkově je skutečně skoro plná a založení nové znamená investici kolem 120 milionů korun. Takže ve výsledku prostě nezbývá než vozit odpad na soukromou skládku a platit za to. Způsobila to parta jedinců, kteří z toho mají legraci a nemají žádnou odpovědnost.

Městské Plzeňské teplárenské za šest let skončí smlouva ze Sokolovské uhelné na dodávky uhlí. Přemýšlíte už teď o tom, jak to bude tato městská firma řešit a co bude s teplárnou v budoucnu?
Jsem přesvědčen o tom, že budeme schopni sehnat si uhlí i po roce 2021, kdy smlouva vyprší. Už teď o tom začínáme diskutovat. Sokolovská uhelná je dnes naším partnerem, nikoliv z pohledu vlastnictví teplárny, ale má zastoupení v dozorčí radě, aby věděla , jaké má teplárna závazky a s kým uzavírá smlouvy. Ale může se stát, že pokud sečteme všechny věci, jako je spalovna, dividenda, komunální odpady, že město Plzeň řekne ano, potřebujeme partnera. Partnera, který bude mít uhlí a bude schopen pomoci spalovně.

Mluvíte o tom, že město Plzeň už nemusí být jediným vlastníkem teplárny?
Už kdysi jsem řekl, že já bych u toho být nechtěl. Ale pokud se problém se spalovnou a další věci potáhne měsíce, firma se dostane do velkých potíží. A pak budeme možná potřebovat někoho silného, kdo nám s tím pomůže.

Příjemnější je projekt Evropského hlavního města kultury, který natáhl do města hodně turistů. Zastupitelé už schválili, že společnost 2015 bude pokračovat i nadále a to jako ústav. Dodnes ale není jasné, kolik peněz bude radnice ještě ochotná sem vložit a kolik lidí zaměstnávat. Proč?
Jsme rádi, že město kultury funguje a je úspěšné. Teď je důležitá jeho udržitelnost. Na příkladu DEPO2015 se myslím jasně ukázalo, jak se to dá pěkně dělat a nemusí to stát velké peníze. V tom já vidím budoucnost Plzně 2015, dříve obecně prospěšné společnosti, dnes už ústavu. Myslím, že projekt Depa by měla rozvíjet. Manažeři společnosti teď začínají říkat, že budou tak trochu podnikat. A já říkám, pojďme jim dát šanci. Ale nemohou chtít, aby jich bylo dvacet a nemohou po nás chtít 30 milionů korun. Já to vidím na pěti, sedmi, možná desetičlenný tým a na jednotky milionů korun, které mu město může dát.

Proč se o tom tedy nemluvilo při schvalování další existence Plzně 2015?
Protože na konkrétních věcech nejsme zatím dohodnutí.

Kdo? Koalice? Narážíte na to, že na jedné straně stojíte vy a vaše finančně osekaná verze, na straně druhé je váš náměstek Martin Baxa a jeho mnohem velkorysejší vize?
Ano. A proto, abychom nebránili možnosti Plzně 2015 požádat si o granty, schválili jsme zatím jen právní formu, jíž je ústav. Teď diskutujeme o penězích.

Podobně jste se vyrovnali s koncepcí sportu. Rada města ji schválila, ale bez toho, že by se stanovilo, kolik peněz to bude stát.
Je to teprve analytická část, kterou vypracoval radní Michal Dvořák. Následovat bude část realizační. Jeho rozhodnutí je takové, že každý rok dodá realizační plán v závislosti na rozpočtu města. Každý rok řekne, co jsme schopni konkrétně uskutečnit a za jaké peníze a každý takový krok bude schvalovat zastupitelstvo.

Nejde nezmínit asi nejkontroverznější rozhodnutí rady města, tedy povinnost seniorů nad 70 let pořídit si kvůli jízdě zdarma veřejnou dopravou Plzeňskou kartu. S tím vyvstala řada problémů na zákaznickém centru. Nemají si kam sednout, čekají tu ve frontách. Slíbil jste, že jim tam určitý komfort zajistíte. Už jste s tím něco udělali?
Už před časem jsem dopravní podniky požádal, aby se tomu věnovaly. Věřím, že se to stalo, ale přiznám se, že jsem se tam dosud nestihl zajít podívat. Chtěl bych připomenout, že občané mají možnost objednat se přes internet prostřednictvím aplikace úřad bez čekání. Aktuálně probíhají jednání s Českou spořitelnou, s níž se pokoušíme o to, zda by se nedalo o Plzeňskou kartu požádat tam. To by mohlo seniorům ulevit.

V poslední době trochu zapadl problém okrajových částí města – chybějící infrastruktura a zejména kanalizace. Skoro každá koalice ji slibovala. Bude?
Nebude a říkám to s plným vědomím toho, že některé spoluobčany to nepotěší. Jsem však realista a znám finanční možnosti města. Znamenalo by to stamiliony korun bez jakékoliv možnosti dotace. Tohle město na to tolik peněz nemá. Vezměte si, za jakých podmínek tam lidé kupovali pozemky? Já je dnes samozřejmě chápu, ale v tento okamžik jsem ochoten a schopen navrhnout jiné řešení: lokální čističky. Tedy vybudovat kanály a odpad stáhnout do čističek. O tom můžeme začít jednat.

Máte za sebou první rok na radnici v roli primátora. Jak se v té pozici cítíte? A s čím se na vás Plzeňané nejčastěji obracejí?
Popravdě řečeno se cítím trochu unaveně. Rok 2015 je náročný z pohledu kultury a společenských akcí, což není právě moje parketa. Znamená to ve zvýšené míře spoustu společenského setkávání, což je časově velmi náročné a v tom je rozdíl oproti tomu, co jsem dělal jako náměstek primátora. A s čím se na mě lidé nejvíc obracejí? Se stížnostmi i pochvalami. Těch stížností je samozřejmě víc, ale výjimkou nejsou ani dobré reakce. Třeba ke Slavnostem svobody jsme jich dostali opravdu hodně, lidé chválí i akce Evropského hlavního města kultury. A nejvíc stížností je asi na parkování, odtahy, botičky.