„Naši dva mladí samečci se narodili v Zoo Jihlava, ale patří lipské zahradě, z níž se současný chov od roku 2011 pomalu šíří po Evropě," vysvětluje mluvčí Zoo Plzeň Martin Vobruba. Evropský prvoodchov těchto vačnatců proběhl až v 70. letech 20. století v německé Zoo Neuwied.

Kunovec tečkovaný, který se vyznačuje například tím, že na rozdíl od jiných kunovců bílé skvrny nikdy nemá na ocasu, žije samotářským nočním životem a dožívá se v zoo až sedmi let. Patří do stejné čeledi jako vakorejsci či ďábel medvědovitý a po vyhubení vakovlka patří k největším masožravým vačnatcům.

Zajímavé je u tohoto druhu rozmnožování. Samice po max. 24denní březosti rodí až dvacet mláďat, což je mnohem víc, než má ve svém vaku struků. Přežívají proto jen ta mláďata, která se jako první přisají. Ke strukům jsou mláďata pevně přisátá po celé první dva měsíce života, srst jim začíná růst po 50 dnech a oči otevírají až 79 dní po narození. Podle Martina Vobruby se i plzeňská zoo v budoucnu pravděpodobně pokusí o odchov těchto šelem – pak by jednoho samce nahradila samička.

„Návštěvníci kunovce v naší zoo uvidí hned v první expozici napravo od hlavní pokladny, kde žijí společně s klokany uru," upřesňuje Vobruba. Kunovec tečkovaný není jediným novým druhem v plzeňské zoo, zahrada nově chová také holuby skalní či labutě Bewickovy.