Fakta o poště
• celková délka vedeného potrubí bude 3 až 4 km • nejdelší vzdálenost od podání do cílové laboratoře činí 200 metrů • v areálu nemocnice bude rozmístěno 60 stanic pro vkládání odesílaného vzorku • rychlost jeho přenosu bude 7 – 21 km/h • hmotnost přepravovaného materiálu může být nejvýše 1 až 2 kilogramy

A to rychlostí až 21 kilometrů za hodinu. Vzniká zde totiž potrubní pošta, která propojí všechny budovy v areálu. Investice za dvacet milionů korun mimo jiné urychlí transport vzorků do klinických laboratoří.

Ty sem v uzavřené kapsli poputují 16 centimetrů širokou trubkou nejen z ambulancí či lůžkových oddělení, ale také přímo z operačních sálů. „Umožněn bude i transport cytostatik připravovaných v lékárně přímo na onkologický pavilon," přibližuje vedoucí Centra řízení kvality Nina Müllerová s tím, že v některých případech se přesun z místa odběru do laboratoře zrychlí až o 20 minut.

Od novinky si nemocnice kromě rychlého a bezchybného předání materiálu slibuje i nižší vytíženost výtahů, které zaměstnanci při přenosu vzorků dosud hojně využívají.

Podle plánů nemocnice by pošta, kterou budou tvořit dva až tři kilometry potrubí a 60 stanic pro odeslání vzorků, měla být zprovozněna na jaře. První práce zatím probíhají v podzemním podlaží, kde bude umístěna centrální jednotka. Ta bude ovládat i speciální dmychadla se vzduchovými výhybkami, které tvoří základ fungování potrubní pošty. Plně automatizovaný bude i pohyb odesílaných pouzder se zásilkou.

Zároveň je pošta vybavena zařízením, které umí regulovat rychlost transportu a nastavit ji v rozmezí od sedmi do 21 kilometrů za hodinu.

„Každá trasa bude předem naprogramovaná, takže třeba v zatáčkách pouzdro zpomalí, aby nedošlo k poškození přepravovaných krvinek," vysvětluje přednosta Ústavu klinické biochemie a hematologie Jaroslav Racek.

Přesun 3700 vzorků

Jen do jedné z laboratoří v areálu na Lochotíně, a to Ústavu klinické biochemie a hematologie, denně dorazí přes 900 zkumavek krve, dále pak vzorky moči či odběry na měření glukózy u diabetiků. Celkem se v lochotínském areálu denně přemístí 3500 až 3700 odebraného biologického materiálu.

S myšlenkou vybudovat v plzeňské fakultní nemocnici potrubní poštu přišel právě přednosta Racek, a to už před více než deseti lety. Nyní se mu přání vyplnilo i díky dotaci Evropské unie, která pokryje 85 procent nákladů.

Díky tomu, že potrubní pošty už dlouhá léta fungují nejen v zahraničních, ale v tuzemských nemocnicích, mohli se autoři plzeňské varianty poučit z nedostatků, které se jinde během provozu vyskytly. „Například kolegové ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze si stěžovali, že tím, jak jim roste objem posílaného materiálu, tak se pošta ucpává. My proto na těch nejvytíženějších místech budeme mít potrubí zdvojené i ztrojené," přibližuje přednosta. Většina horizontálních rozvodů povede ve stropních podhledech chodeb.

Až dosud vzorky na centrální příjmy klinických laboratoří osobně doručují zaměstnanci nemocnice, kteří denně nachodí desítky kilometrů. Například z oční kliniky, která má ambulance v desátém podlaží jedné budovy, musí pracovník při transportu vzorku do laboratoře Ústavu klinické biochemie a hematologie projít průchodem ve čtvrtém patře do další budovy a zde pak sejít do druhého patra.

„Časová náročnost transportu biologického materiálu sanitáři z Centrálního příjmu se pohybuje od 3 do 25 minut," říká Müllerová a dodává, že vliv na dobu doručení má nejen délka trasy, ale i dostupnost výtahu či doba doručení – zda je den nebo noc. Veškerým zdržením na cestě, ale i selhání lidského faktoru při záměně vzorku by nyní měla zamezit potrubní pošta, jež umožní i přesnou evidenci pohybu každého odeslaného pouzdra.

Potrubní poštu v roce 2000 zavedla také nemocnice v Karlových Varech, která ji postupně rozšířila na celkem čtyři z pěti možných klinik. „Největší urychlení pro nás znamená kilometr dlouhé spojení s transfuzní stanicí, která leží mimo areál nemocnice," říká mluvčí karlovarské nemocnice Vladislav Podracký.