„Zvuky sirén už téměř nevnímám. Je to moc často, takže například ani u nás na dílně se nad nimi téměř nikdo nepozastaví. Normálně všichni pracují, povídají si a pak za chvíli řeknou, že je to asi zkouška,“ řekl Jan Holub. „Jak se pozná poplach od zkoušky, nevím. Já to poznám podle času. Akorát si nedovedu představit, kdyby se něco stalo první středu ve dvanáct. To by asi nikdo nereagoval,“ svěřila se Marie Dvořáková. „Také to rozeznám jen podle času. Siréna mi připomene, že je klub Augusta Sedláčka. Ten se totiž také schází každou první středu v měsíci,“ řekl Aleš Česal. Jen jeden člověk věděl, že zkušební tón je nepřerušovaný a všeobecná výstraha se ohlašuje tónem kolísavým. Oba trvají 140 vteřin, zatímco požární poplach sloužící ke svolání jednotek požární ochrany je přerušovaný a trvá jen minutu.

„V případě opravdového poplachu by měli jít lidé do domu nebo do sklepa, utěsnit okna a pustit si televizi nebo rádio,“ uvedl mluvčí západočeských hasičů František Vaško.

Oznámení nefukční sirény v průběhu zkoušky je na občanech. „Hasičský sbor na to nemá dostatek lidí, protože v kraji je kolem čtyř set sirén. Takže pokud někde nefungují, měli by to lidé oznámit obecnímu úřadu, a pak zjednáme nápravu,“ řekl vedoucí oddělení ochrany a přípravy obyvatelstva krajských hasičů Pavel Wolf. „Je dobré, že si lidé zvykli na pravidelnou zkoušku a sami hlásí, že u nich nic neslyšeli. Dříve se před každou zkouškou musela dělat rozsáhlá informační kampaň,“ říká Vaško.

V Plzni je celkem rovnoměrně rozmístěná síť 61 sirén. „Z toho je pět elektronických, které jsou opatřeny hlasovým modulem. Takže umožňují zvukovým signálem odvysílat i konkrétní slovní varování nebo to, že proběhla zkouška. Plzeň dbá i na to, aby byly namontovány i v dosahu novější zástavby. Takže třeba na Borských polích je jedna z těch moderních elektronických na univerzitě, další je například na Olympii,“ dodal Wolf.

Zkouška systémů je dálkově spouštěna z operačních středisek jednotlivých hasičských záchranných sborů krajů. „Aktivujeme vysílače, které spustí zvuky sirén v jejich dosahu. Ještě nevíme, jestli budeme sirény spouštět my nebo generální ředitelství. V květnu a v říjnu se totiž obvykle spouští centrálně od nich,“ řekl včera operační důstojník krajského sboru Jan Šamberger.

„Jednotný systém varování a vyrozumění se v ČR buduje od roku 1991. Sirény mohou spustit také obce. Hasičský sbor má v případě potřeby právo vstoupit do sdělovacích prostředků a informovat o nebezpečí obyvatelstvo prostřednictvím televize a rozhlasu,“ uvedl mluvčí generálního ředitelství hasičského záchranného sboru České republiky Petr Kopáček.