„S hlubokým zármutkem oznamujeme, že dne 25. února 2022 zemřel zakladatel muzea a letecký nadšenec pan Karel Tarantík. Velmi nám chybí,“ uvedla na webových stránkách Air Parku Zruč rodina.

„Když mi bylo devět let, viděl jsem u staršího kamaráda dřevěný model letadla. Tehdy jsem se do letadel zamiloval. Koukal jsem na nebe a začal se věnovat modelařině a nakonec jsem si pořídil modely daleko větší,“ vysvětlil Deníku před několika lety s úsměvem svoji lásku k létajícím strojům Karel Tarantík.

Muzeum založil před 30 roky a společně se synem se mu intenzivně věnovali. Stroje sháněli na různých místech, a to nejen v ČR. Některé zachránili před šrotací. Renovovali je vlastníma rukama. Dnes je v muzeu přes padesát letadel, mezi nimi i opravdové unikáty, a kromě toho i další vojenská technika.
Air Parku vévodí bývalý vládní letoun sovětské výroby TU-154M, který sloužil vrcholným představitelům státu, včetně prezidentů Václava Havla a Václava Klause, ale i vojákům a k přepravě humanitární pomoci, a to pouhých sedm let v letech 2000 až 2007. Před sešrotováním ho Tarantíkovi zachránili na poslední chvíli. Uvnitř si můžete prohlédnout kompletní interiér včetně prezidentského salonku a dokonce usednout do kabiny pilota.

Maketa americké stíhačky P-40 Warhawk si zahrála ve filmu. Chvíle slávy si vydobyla při výrobě válečného snímku Red Tails, který v roce 2012 zčásti také u nás natáčel režisér Anthony Hemingway.
V Air Parku stojí další filmová hvězda

Zajímavý osud má za sebou i Tupolev TU-104A vyrobený v roce 1958. Po krátké epizodě u tehdy sovětského Aeroflotu létal 15 let u ČSA. Po vyřazení sloužil přes 35 let jako bar u plaveckého bazénu v Olomouci. I on je dnes v Air parku a přístupný návštěvníkům, stejně jako některé další exponáty.

Z mnoha dalších strojů jmenujme ještě nákladní Dakotu C47 americké armády, kterou Karlu Tarantíkovi přivezl jeho syn z Itálie k sedmdesátým narozeninám. „Vozili jsme ji po částech na kamionech. Tento letoun sloužil ještě za druhé světové války. Kromě Leteckého muzea ve Kbelích jsme jediní, kdo ho má ve sbírkách,“ vzpomínal Tarantík.