V srpnu vyvolala pořádné pozdvižení výzva slovanských zelených, která kritizovala postup vedení strany na Šumavě, přivazování členů Zelených ke stromům, jednostranná podpora Hnutí Duha nebo nedostatečné naslouchání místních obyvatel.

Na výzvu přišla rázná odpověď, šéf městské organizace Martin Marek sepsal návrh na zrušení buňky, republikové vedení okamžitě činnost organizace pozastavilo.

Ve středu vyrazil Ivan Čipera do Prahy, aby se sešel s lídrem Zelených Jiřím Liškou. „Bylo to spíš neformální setkání, vyjasňovali jsme si některá stanoviska,“ líčí význam schůzky dlouholetý člen strany. Na některé věci ale zůstaly rozdílné pohledy. „Třeba jakým způsobem vyjadřovat protest. Podle mě je přivazování straníků ke stromům nepřijatelné, v tom jsme se nepřiblížili ani o píď,“ vysvětluje Čipera.

Ani v podpoře Hnutí Duha se účastníci setkání neshodli. „Stanoviska se kultivovala, ale zůstala opačná. Já jako Jiří Čipera formy občanského protestu toleruju, jiní členové základní organizace to vidí jinak. Důležité je ale, že jako člen strany mám vyjádřit podporu pouze politickou proklamací,“ myslí si Čipera.

Slovanskému předsedovi i nadále vadí malé naslouchání místních obyvatel Šumavy. „Jak Strana zelených jednoznačně podporuje občanská sdružení, neodhaduje fatální důsledky, které mohou v obcích nastat. Občané prostě mohou mít jiné potřeby. My jsme se možná moc zapřeli proti kácení stromů,“ říká.

Slovanský předseda přiznává, že výzvou překročili své pravomoce. „To je nesporné, nám se však uzavřely všechny kanály, jak naše názory prezentovat. Neviděli jsme jiné východisko, než vydat prohlášení,“ vysvětluje.

Spor Zelených jde do finále, příští týden rozhodne revizní komise, zda organizaci zruší nebo ponechá. „Pokud bychom byli zrušeni, pokusili bychom se utvořit jinou organizaci. Kdyby to nevyšlo, o přestupu do organizace MO 3 neuvažuju. Po 17 letech bych tak ve Straně zelených skončil,“ dodává Čipera.