Svěrák stál spolu s českým scenáristou a spisovatelem Jiřím Šebánkem u zrodu tohoto českého génia, po němž byla myšice vyskytující se v Česku v okolí Žatce nazvána.

„Po Cimrmanovi už bylo nazváno leccos. Jsou to například školy, ulice a mnoho dalšího. Pomalu nás začalo hlodat, že pojmenování čehosi po Cimrmanovi končí a najednou přijde Plzeň a její hlodavec,“ řekl Svěrák.

„Cimrman měl velmi vřelý vztah ke zvířatům, bez rozdílu srsti či opeření. Jsem rád, že byl tento hlodavec nalezen právě u Žatce, kde jsem začal svoji pedagogickou dráhu,“ uvedl dále Svěrák.

Restauracím po covidu ubyla pětina zákazníků. Ilustrační foto.
Restauracím chybí zákazníci. Kvůli zvyšování cen surovin ale musí dál zdražovat

Jak známo, Jára Cimrman byl odborník téměř na vše. Nevynechal tudíž ani biologii. „Jeho biologický odkaz najdeme v pojmenování myšice Cimrmanovy (Apodemus microps cimrmani), vyskytující se pouze v plevelné vegetaci v blízkém okolí Žatce. Myšice je savec obestřena mnoha záhadami. I způsob jejího objevu byl velmi zajímavý, nalezena byla totiž v podstatě náhodou,“ vysvětlil šéf botanického oddělení zoo Plzeň Tomáš Peš.

Jak dále uvedl, v letech 1974-81 byly na Žatecku sbírány vývržky sov pálených. Při jejich zpracování byly nalezeny pozůstatky malého druhu myšice. „Porovnáním s lebkami myšice malooké, jediného tak malého druhu ve střední Evropě, byla zjištěna určitá podobnost. Na základě těchto zjištění byla myšice popsána Vladimírem Vohralíkem v roce 2002 jako nový poddruh. A kdo jiný by měl nést jméno největšího Čecha než jediný český endemický obratlovec,“ zdůraznil Peš.