„Stála jsem s autem na křižovatce a připadalo mi to jako věčnost. Chtěla jsem odbočit z Lobezské ulice do Sladkovského a čekala na zelenou. Ta ale ne a ne padnout. Až po několika minutách mne jiná řidička upozornila na to, že musím najet k semaforu blíž, protože je prý na čidlo,“ takto popisuje svoji příhodu Plzeňanka Lenka Hulešová, která jezdí do Sladkovského ulice vyučovat angličtinu zaměstnance jedné z místních firem.

Se svým zážitkem se překvapená žena svěřila i jim. Přestože zmíněnou křižovatkou projíždějí denně do práce, ani oni o čidle neměli ani tušení. O tom, že s čidly mají někteří řidiči problémy, svědčí i zkušenost dalšího Plzeňana, který chtěl na křižovatce U Pietasu odbočit z Rokycanské třídy doleva směrem do Lobez.

„Protože se ale zelená dlouho nerozsvítila, odbočil jsem směrem na Doubravku, tam jsem auto otočil a projel křižovatkou U Pietasu rovně,“ přiznává.

Na senzorem vybavené semafory narazíte v Plzni na každém kroku, používají se tu totiž už celých 25 let. „Dá se říci, že čidla jsou instalována na 85 procentech světelných křižovatek ve městě. Umisťujeme je zejména na křižovatky, kde je slabší provoz. Čidla regulují dopravu tak, aby auta na hlavní silnici zbytečně nestála na červenou, i když z vedlejší ulice žádné auto nejede. Zvyšuje se tak kapacita křižovatek,“ vysvětlil vedoucí oddělení světelné signalizace Správy veřejného statku města Plzně Jan Grohmann.

Podle řidičů by ale měly být semafory s čidlem viditelně označeny, aby věděli, že s autem musí zastavit až těsně u křižovatky.

Podle Grohmanna ale Správa veřejného statku města Plzně neuvažuje o tom, že by křižovatky osazovala nějakými značkami. „V České republice se tyto křižovatky nijak neoznačují. Všem řidičům ale doporučuji, aby vždy dojeli až ke křižovatce a nezůstávali stát například několik metrů od ní,“ poradil Grohmann.