Když Česká pošta zveřejnila seznam svých poboček, které chce k 30. červnu letošního roku z úsporných důvodů zrušit, bylo mezi nimi i dvaadvacet pošt v Plzeňském kraji, z toho v samotné Plzni třináct, včetně té chotíkovské. Vedení města se proto sešlo s hejtmanem a starosty dalších měst a obcí Plzeňského kraje na krizovém jednání ohledně dalšího společného postupu jak vůči České poště tak proti vládě. Se zástupci pošty proběhlo několik složitých jednání, po nichž oznámil primátor města Plzně Roman Zarzycký, že se podařilo vyjednat záchranu dvou plzeňských poboček.

Celkem rychle se vám společně s hejtmanem Rudolfem Špotákem a starosty dalších dotčených měst Plzeňského kraje najít společnou řeč a poměrně razantně vystoupit proti oznámenému rozhodnutí České pošty. Věřil jste, že se vám podaří poštu i vládu donutit k ústupkům?
Pro nás to bylo zásadní téma, a věděli jsme i od občanů, o jak moc palčivou otázku jde. Domluvili jsme se proto s panem hejtmanem v rámci kraje na jednání s jednotlivými starosty a jako první v republice jsme vyzvali ministra vnitra Rakušana, aby celý ten projekt zastavil a odložil na 1. leden 2024, abychom alespoň měli možnost celý ten proces prověřit a schválit na radě a zastupitelstvu. Nereagoval nikdo a vláda to překonala svým hlasováním. Veřejně jsem požádal i ministra Baxu, aby pro původní návrh nehlasoval, ale přání nevyslyšel. To mě lidsky mrzí, neboť se jedná o bývalého dvojnásobného plzeňského primátora.

S jakou strategií jste na jednání s Českou poštou šli a jaké argumenty nakonec rozhodly o záchraně těchto dvou poboček?Na jednání se dostavili zástupci České pošty s panem ředitelem pro strategii z Ostravy a regionální ředitelkou z Českého Krumlova. Když vyslechli naše argumenty, téměř okamžitě jsme našli shodu v tom, že pro město je nepřekonatelný problém rušit poštu v OC Olympia. Po hodinovém jednání zvážili všechny faktory a společně jsme si podali ruku na to, že tuto pobočku zachováme. A že to bude pošta navíc, nikoliv výměnou za zrušení jiné, což se mimochodem podařilo pouze ve dvou městech v republice. Zatím víme o Plzni a Pardubicích. Volala mně pak řada mých kolegů starostů a primátorů s otázkou, jak jsme toho docílili. Já odpovídal, že to byl mix náhod a požadavků, aby obě strany byly spokojené. Také možná díky našemu tlaku přes média přijela Česká pošta připravená a mohla nám vyhovět.

Po setkání se hejtmanem a starosty jste společně deklarovali, že budete chtít po zástupcích České pošty vysvětlit, jak probíhal výběr poboček určených ke zrušení. Dozvěděli jste se konkrétní kritéria výběru?
Na to jsem nedostal odpověď ani od ministra Rakušana, kterému jsem v úplném počátku zaslal nesouhlasný dopis s několika dotazy, ani od zástupců České pošty. Můj pocit byl, že se od stolu rozhodli, že rozhodující bude jen tříkilometrový perimetr dochozí vzdálenosti.

Ale ani ten se u některých zachovaných pošt asi nepodaří dodržet. Jak vám to zástupci České pošty vysvětlili?
Když jsme je upozornili na to, že tento zákonný normativ nebudou někde splňovat, odpověděli nám, že oni ho ve výjimečných případech splňovat nemusí. Platit by měl jen ve významné většině, ale ve výjimečných případech si mohou obhájit i nesplnění těch tří kilometrů.

O záchraně skvrňanské pošty jste jednali už v jiném složení? Výměna za zrušení jiné pobočky byla jedinou možností?
Strategickou poštu Skvrňany jsme chtěli zachránit za každou cenu. Na jednání přijela za Českou poštu už plzeňská regionální ředitelka, která měla přece jen lepší lokální znalost. Za nás se jednání zúčastnil i starosta ÚMO3 David Procházka a starosta Křimic Vít Mojžíš. Od začátku jsme upozorňovali, že nad skvrňanskou poštou je ještě několik bytů, kde bydlí hendikepovaní občané a řešení jejich situace by se mělo brát v potaz. Bavili jsme se tedy o tom, za jakých okolností by bylo možno tuto poštu směnit za jinou a hledali jsme různá řešení. Jedním z nich byla varianta Pošta Partner. Ale na jednání zaznělo, že tato varianta nepřichází v úvahu. Jediná cesta byla tedy udělat výměnu za křimickou poštu a tamní pobočku převzít na svá bedra jako Poštu Partner Plus.

Co bude převedení křimické pošty pod město pro místní lidi znamenat a kdo ponese náklady?
Je potřeba říct, že se záchrana skvrňanské pošty mohla uskutečnit díky vstřícnosti křimického starosty Víta Mojžíše i starosty trojky Davida Procházky. Pobočku v Křimicích a celý stoprocentní náklad na její provoz převezme město Plzeň bez spoluúčasti obvodu. Platba za frančízu České poště je 360 tisíc ročně, k tomu je třeba připočíst poplatek za software a hardware a platy dvou zaměstnanců. Nájem v tomto případě platit nemusíme, protože pošta v Křimicích je v městském objektu. Běžný občan by změnu neměl poznat s jedinou výjimkou, a to že Pošta Partner Plus podle mých informací nemůže doručovat velmi specifické zásilky, např. exekuční výměry. Jinak jsme připraveni převzít kompletní služby i úvazky.

Takže už stačí už jen podepsat smlouvu s Českou poštou? Nebude zatím křimická poštovní pobočka zavřená?
V Křimicích nebude žádná prodleva, pošta bude v provozu tak, jak jsou občané zvyklí. Starosta Mojžíš si sám určí, zda tam bude stačit jeden úvazek nebo dva. V tuto chvíli jsou parametry smlouvy ještě také k diskuzi, protože na jednání se zástupci pošty zazněla mimo jiné informace, že po tlaku všech starostů a primátorů v republice by Česká pošta nemusela požadovat zpoplatnění frančízové značky. Takže bychom přebírali jen čistý úvazek.

Byly ve hře ještě jiné pobočky, o jejichž záchraně jste chtěli s poštou vyjednávat?
Měli jsme vytipované strategické pobočky, jejichž zavření občany nejvíc tížilo. Mimo jiné mezi nimi byly pošty v OC Olympia a ve Skvrňanech nebo jedna z bezbariérových pošt na Slovanech. Například pošta ve Skladové ulici, z našeho pohledu také strategická. Ale dohoda s Českou poštou tu už nebyla možná. Jednali jsme i o záchraně dvou bezbariérových poboček v Kaznějovské a Brněnské ulici, které si nejvíc prosazovali hendikepovaní občané sdružení v Asociaci lidí se zdravotním tělesným postižením. Psali i ombudsmanovi prostřednictvím doktora Krásy a podpořil je i doktor Valina, který asociaci zastupuje na Plzeňsku. Ani to se bohužel nepodařilo. Zástupci ČP to odmítli s tím, že i když chápou, že na Vinicích pošta chybí, považují za dostačující řešení poštu v Družbě, což je na tom stanoveném perimetru zhruba uprostřed.

Jedna z věcí, kterou jste chtěli se zástupci České pošty projednat bylo i to, jakým způsobem chtějí reagovat na zvýšený nápor zákazníků na zbylých pobočkách. Jednou z možností bylo prodloužení otevírací doby. Jednali jste i o této variantě?
To mně připomíná, že jedna z rušených poboček je také v OC Globus, která se dotýká katastrálního území Plzně a Chotíkova. Ta byla také často uváděná v rámci Jedničky jako strategická pošta, protože měla otevřeno standardně dlouhou dobu a i jiné dny než od pondělí do pátku. Na manažery České pošty jsme společně se starosty apelovali, aby rozšířili na některých pobočkách otevírací dobu od 8 do 18 hodin a v některých vybraných i o víkendech. Ale to, jak to nakonec Česká pošta vyhodnotí, to nám nikdo neslíbil. Bude to vyloženě její rozhodnutí.

Dalo se z vašeho pohledu dosáhnout ještě víc?
Spokojeni nejsme, ale vytěžili jsme maximum možného. Pošta musí totiž objektivně naplnit tu alibistickou normu 300 zrušených poboček a zachovat perimetr 3 kilometry dochozí vzdálenosti. Dovedl bych si představit jako službu pro občany, že vyčleníme jednotky milionů korun, vezmeme si pod sebe další čtyři menší pošty, které nejsou ekonomicky nákladné, ale na to Česká pošta nepřistoupila.

Změny kolem České pošty tím ale pravděpodobně nekončí. Jaký očekáváte další vývoj?
Kam se bude celý tento proces s Českou poštou vyvíjet? Můj osobní názor je, že ČP bude nadále podstupovat určitou rekonstrukci svého systému a předpokládám, že Ministerstvo vnitra bude pokračovat v její optimalizaci. Poté, jak deklaroval ministr Rakušan, přijde strategický partner a proběhne privatizace České pošty. Za mě to není správná cesta, protože srovnávat situaci u nás s jinými normami v rámci Evropy dost dobře nejde, u nás je to zvyková služba pro občany. Ale celkem chápu, že transformace musí proběhnout. Vládě ale vyčítám, že tenhle proces měl proběhnout po diskuzi s lidmi, kteří mají lokální znalost.