S malým baťůžkem na zádech se spolu se svým kamarádem Karlem Miltem vydává na dlouhou cestu do tehdejšího západního Německa.

Na startu 1. ročníku kdysi populárního cyklistického Závodu míru se v roce 1948 sešli tři Plzeňáci. Jaroslav Brož, Jaroslav Aubrecht a Vojtěch Chvojka. Dramatický životní a sportovní osud třetího z nich stojí i po 75 letech za připomenutí. Dnes již skoro zapomenutý Vojtěch Chvojka patří dodnes mezi nejúspěšnější plzeňské závodníky válečné a krátce i poválečné éry celé československé cyklistiky. Narodil se roku 1924 v Plzni a pro jeho budoucí sportovní kariéru měl ideální podmínky. Jeho otec a strýc byli majiteli velkých pískovcových lomů v Plzni na Slovanech a otec sám byl bývalý závodník. Mohl mu tak vytvořit skvělé podmínky pro sportování jak radou, tak finančně.

Jako sedmnáctiletý dorostenec se Vojtěch Chvojka stal členem KTC Český Lev Plzeň a v jeho dresu zvítězil v mnoha závodech. Setkal se v něm i s dalším slavným plzeňským cyklistou Jaroslavem Brožem, se kterým se později potkali i na startu prvního ročníku Závodu míru. Kronikář plzeňské cyklistiky Alois Peták, sám kdysi vynikající cyklista, ve svých vzpomínkách píše: „Spolu s Janem Veselým patřil Vojtěch Chvojka mezi naše nejlepší silničáře. Byl členem národního družstva a startoval na prvním poválečném mistrovství světa 1946 v Curychu. Ve stejném roce na závodu Praha – Karlovy Vary – Praha skončil na 4. místě.“

Historický plakát  Závodu míru
První Závodu míru odstartoval před 75 lety. Historii psali i Plzeňáci

Po únoru 1948 ovšem nastávají velké politické změny, bohužel i ve sportu. Začínají se ozývat hlasy, zda je správné, aby syn podnikatele, majitele velkých pískovcových lomů, který zaměstnává desítky lidí, reprezentoval Československo. Přesto je Chvojka ještě zařazen do nominace A mužstva na první ročník Závodu míru, který tehdy startoval 1. května 1948 v Praze a končil ve Varšavě.

Vojtěch Chvojka jel skvěle, umístil se v etapách dvakrát na druhém místě. Problém nastal až v 5. etapě závodu, časovce družstev, kdy Chvojka nepodal očekávaný výkon. Byl poté obviňován z nedisciplinovanosti až úmyslu, čímž prý poškodil družstvo a ovlivnil výsledek závodu. „Nic takového nebyla pravda, měl prostě, jak se dnes říká, ten den špatné nohy. A přestože byl ve vlastním závodě dvakrát druhý, nebyl v celkovém pořadí klasifikován a po návratu byl z reprezentace za trest vyloučen,“ vysvětluje tehdejší událost nestor plzeňské cyklistiky Stanislav Cink .

Nezávisle na tomto incidentu dostal otec Vojtěcha Chvojky vyvlastňovací dekret na lomy a později se musel vystěhovat i ze své plzeňské vily v Táborské ulici. I na mladého Vojtěcha se stupňoval politický tlak a stále častěji mu byl připomínán jeho původ. Což nakonec vyústilo ve zmíněnou emigraci ve druhé polovině roku 1948 do západního Německa, kde poté ještě několik let úspěšně závodil. Podle pečlivých zápisů z kroniky Aloise Petáka se Vojtěch Chvojka ve své kariéře zúčastnil 85 závodů, kde získal 38 prvních, 15 druhých a 11 třetích míst.

V kempu válečných historických vozidel v Křižíkových sadech se slavnostně představil nový pivní speciál Gambrinus Legenda
Legenda připomíná osud válkou zničeného pivovaru. V hospodách bude celý květen

Po roce 1990 se začal pravidelně vracet za svými cyklistickými kamarády do Plzně. Na kole prožil celý svůj život a na něm také při projížďce 13. července 1995 v silničních serpentinách u Koterova zemřel.