„Dostali jsme několik objednávek na větší srdce, kromě nich máme ještě zákusky a modely zdobené malými srdíčky. To jsou věci, které jindy nenabízíme," říká Martina Benešová z dobřanské cukrárny U Broučků.

Oproti tomu cukrárna U Samků ve Zruči-Senci letos podle Evžena Samka nevyrobila ani srdíčko. „Je to zoufalá situace, už několikátý měsíc po sobě," zoufá si Samek. Na vině jsou podle něj hypermarkety. „Lidé prostě chodí raději tam. Velkému obchodu stačí zaměstnat čtyři cukráře a vydělá tisíce, my zaměstnáme cukrářů deset a jsme na tom mizerně," tvrdí cukrář.

Jsou však také lidé, kteří si svátek zamilovaných sladkým dárkem zpříjemní, nicméně ani v malém cukrářství, ani ve velkém obchodu jej kupovat nebyli. „Peču sama, protože pak nemám pocit, že se chlubím něčím, co udělal někdo jiný. A dort v naší rodině k Valentýnu už prostě patří," říká Plzeňanka Jana Černá.

Na dortu, jehož tvorbou prý dívka strávila pondělní večer, si pochutná celá rodina. „Kromě mě s manželem si rádi dají i rodiče a brácha s přítelkyní, až přijedou o víkendu. Vypadá jako velké třípatrové srdce, určitě na ně zbude," směje se.

Výrobu sladkých valentýnských srdcí si v pondělí vyzkoušeli i žáci a žákyně prvního ročníku oboru cukrářské práce na blovickém pracovišti Střední školy Oselce. Vedení školy a učitelka odborného výcviku Alena Kubová pro ně zorganizovaly soutěž o jedno, které bude nej.

Všichni museli připravit více stejných valentýnských srdcí, protože komise hodnotila nejen vzhled, ale také chuť. Mezi soutěžícími byl pouze jeden zástupce mužské populace, a to Mario Bárta, a podle odborné hodnotící komise bylo právě jeho valentýnské srdce tím nejpovedenějším.

Na otázku, komu jeden z výrobků věnuje, student odpověděl, že žádná slečna od něj srdce nedostane. Tím, jak se mu v soutěži dařilo, se totiž rád pochlubí doma.

Tipy na valentýnské akce najdete ve čtvrtečním Plzeňském deníku.