Do povědomí veřejnosti se dostal mimo jiné právě díky románu Miroslava Švandrlíka „Černí baroni“. Období devastace zámku začalo hned po 2. světové válce, kdy se tu po německé posádce nakrátko usídlili Američané a po nich Pomocné technické prapory a Technické prapory. Ty byly sice později zrušené, ale armáda v objektu zůstala až do 90. let. Místní obyvatelé devastaci zámku těžce nesli. „Pamatuji si vyprávění mého dědečka. Vojáci prý vyhazovali veškeré vybavení, z oken létaly sochy, obrazy, paroží i nábytek. Dědeček chodil společně s místními bezmocně okolo a bylo mu to tenkrát moc líto,“ vzpomíná čtyřicetiletá Klára Michálková z Nepomuku.
Přesto jsou v areálu zámku vidět dílčí opravy, které se snaží budovu zámku udržovat alespoň pro návštěvníky objednaných exkurzí a kulturních akcí konaných na Zelené Hoře několikrát v roce.
O poznání hůře je na tom nedaleký kdysi malebný Šternberský dvůr, jehož polorozpadlé budovy zarůstají křovisky a střechy hrozí propadnutím, pokud už se dávno nerozpadly. Málokdo by zde dnes rozpoznal bývalý pivovar, konírny nebo sýpku.
Zámku Zelená Hora však svítá naděje. V loňském roce podepsané Memorandum o obnově a využití zámku, jehož signatáři jsou Ministerstvo kultury, Ústav pro studium totalitních režimů, Plzeňský kraj, organizace Post Bellum, Matice Jana Nepomuckého, město Nepomuk a obec Klášter, pod kterou zámek spadá, přináší první výsledky.
"Plzeňský kraj po podpisu memoranda zadal na podzim roku 2022 vznik ideového záměru, jakési vize, co by se se Zelenou Horou dalo dělat, jakým obsahem ji naplnit, aby ten objekt byl do budoucna životaschopný," uvádí k tomu Zdeněk Hazdra, zástupce Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.
Vize byla představena veřejnosti v obci Klášter dne 30. ledna 2023. Zahrnuje například vybavení zámku původním mobiliářem a vznik pěti dalších muzejních expozic, cílených především na období 1938 - 1989, počítá rovněž se dvěma restauracemi, turistickým centrem, ubytováním, pronájmem prostor, s obnovou a využitím Šternberského dvora.
"Nemělo by se jednat pouze o historické artefakty, ale rovněž o moderní technologie, rozšířenou realitu, zapojení výzkumů, univerzit i jiných škol. Zelená Hora by měla být centrem obnovy, které prolíná tradici s budoucností a je přirozeným středobodem regionu," doplňuje Hazdra.
Po dokončení vize obnovy by měla navázat v letošním roce studie proveditelnosti, kterou má rovněž z velké části financovat Plzeňský kraj. Studie bude hotova v závěru roku 2023. Na podporu zámku by měl proběhnout rovněž open air koncert Plzeňské filharmonie s hity filmového plátna dne 19. srpna 2023 na návsi v Klášteře, který bude v přímém přenosu vysílat Česká televize. Finanční sbírka během přenosu pomůže rovněž obnově zámku.
„Zámek Zelená Hora je historický a duchovní fenomén, který si jednoznačně zaslouží naši péči a pozornost. Snaha o oživení této památky mne těší. Již v roce 2021 spolupracovala Plzeňská filharmonie s nedalekým městem Nepomuk na oslavách 300. výročí blahořečení sv. Jana Nepomuckého. Jsem velmi ráda, že nyní opět přiložíme ruku k dílu na cestě k záchraně zámku akcí Koncert pro Zelenou horu,“ říká Lenka Kavalová, ředitelka Plzeňské filharmonie.
Obec Klášter vyvěsila na obecní desce záměr k pronájmu zámku Zelená Hora a z došlých nabídek bude vybírat nového nájemce, který by provozoval kulturní akce a prohlídky pro veřejnost na zámku po dobu tří let. Zájemci se mohli hlásit do 11. února letošního roku.
„Máme několik potencionálních zájemců, nabídky vyhodnotíme a uvidíme. Zámek je v nedobrém stavu, ale budu moc rád, když se ho podaří zpřístupnit více veřejnosti alespoň od května do října. Nyní je na Zelené Hoře nejbližší akcí pro veřejnost Mše sv. Vojtěcha v tamním kostele, která se koná 23. dubna,“ říká starosta obce Klášter Lukáš Brož.
Na lepší časy na zámku Zelená Hora se těší i Klára Michálková: „Byla bych moc ráda, kdyby se to opravilo a objekt se trvale oživil. Akce by tam byly hezké, trhy, koncerty, v komnatách různé expozice a dobový nábytek. Určitě by to potěšilo i mého dědečka.“
49
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
