Jak uvedla Jana Brabcová ze společnosti Grafia, s.r.o., která veletrh pořádala, zcela záměrně byla akce zaměřena právě i na vzdělávání.

„Veletrh sice byl hlavně o práci, ale i o vzdělávání jako cesty k zaměstnání a o tom, že má smysl se vzdělávat i v dospělém věku. Český člověk musí často nejprve narazit na trhu práce, aby si uvědomil, že cesta k zaměstnání může vést i přes profesní vzdělávání a rozšíření kvalifikace," je přesvědčena Brabcová. Podle jejích slov je v Česku profesní vzdělávání vnímáno tak, že je povinností zaměstnavatele nebo státu, aby je platil.

Lidé jsou ochotni si platit například zájmové vzdělávání, výuku jazyků v případě, že to profese vyžaduje, nebo rekvalifikaci spojenou se získáním práce.

Vzdělávání dospělých podporuje i Asociace institucí vzdělávání dospělých, největší profesní organizace v ČR, jíž je Brabcová viceprezidentkou. Podle monitoringu Asociace je u nás však ochotno se vzdělávat podstatně méně lidí, než je zvykem v Evropě. „U nás je to spíše malé procento. V roce 2010 to bylo jen 7,5 procenta, o rok později 11,4 % lidí mezi 25 až 65 lety věku. Za rok minulý ještě nemáme čísla, rozhodně ale nepřekročí počty vzdělávajících se dospělých v zahraničí, kde je to bývá až kolem 30 procent," doplnila Brabcová.

Není bez zajímavosti, že občanské vzdělávání v České republice má dlouhou historii. První zákon o občanském vzdělávání byl přijat již tři měsíce po vzniku samostatné republiky, následovaly zákony další, komunistický režim je ale zrušil. V ČR dnes jednotný koncept občanského vzdělávání neexistuje.