Hracholusky – Rybáři si lámou hlavu. Z vodní nádrže Hracholusky sebrali v minulých dnech metrák mrtvých ryb. Na hladině plavali hlavně velmi citliví candáti a okouni. Pravděpodobně uhynuli kvůli infekci.

Nic podobného se prý na Hracholuskách ještě nikdy nestalo.

„Je to velká škoda. Byly mezi nimi krásné ryby," řekl Deníku hospodář západočeské organizace Českého rybářského svazu Jaroslav Vogl.

Desítek ryb si o víkendu všímali i návštěvníci. Marek Štika chytal u skal naproti hlavní pláži. „Většinou byly uhynulé ryby malé, ale mezi nimi jsem viděl i kapitální kousky velikosti šedesát centimetrů a více. Na Hracholusky chodím už léta, nic takového nepamatuji. Hned jsem proto volal na rybářskou stráž a na svaz, druhý den přijeli s člunem a začali ryby sbírat," říká Plzeňan.

Na otázku 'Jak se to stalo?' zatím podle hospodáře Vogla stoprocentní odpověď neexistuje.

V jednu chvíli se sázelo na kombinaci počasí a sinic. „Od Povodí jsme se totiž dozvěděli, že v hloubce osmi metrů teď v přehradě není vůbec žádný kyslík. Během noci ho vypotřebují sinice. A protože je teď tak zakaboněno, není slunečné počasí, je možné, že se kyslík během dne nestačí obnovovat," spekuluje hospodář.

Tato teorie má ovšem háček. Nejvíce ryb se našlo u hráze, kde je voda nejčistší a sinice skoro nejsou. Podle rozkladu některých ryb se navíc zdá, že uhynuly před pěti šesti dny. „A tou dobou byly bouřky, něco se mohlo stát během nich," hádá Vogl.

Hydrobiolog Jindřich Duras z plzeňské pobočky Povodí Vltavy však verze se sinicemi, nedostatkem kyslíku ve vodě a bouřkami vyvrací. „To je každoroční situace, že u dna, tedy od šesti metrů níže, kyslík není. Pro rybáře to jen znamená, že by neměli ke dnu nahazovat, protože tam nechytí nic," vysvětluje.

Nejčerstvější rozbory vody, které Povodí má k dispozici, pocházejí ze vzorků odebíraných v pondělí. „Je asi na tisíc procent vyloučeno, že za úhyn ryb může nedostatek kyslíku a sinice. To se děje třeba na rybnících, ale na přehradách se tohle nestává. Mnohem pravděpodobnější je tedy nějaká infekce. Proto, že se úhyn týká vlastně jen dvou druhů ryb," pokračuje hydrobiolog a dodává, že teď bude na rybářích, aby zajistili veterinární vyšetření uhynulých candátů a okounů. „To jedině by mohlo odhalit něco konkrétního," dodává.

Co se týče kvality vody, jsou na tom Hracholusky podle Durase velmi dobře.

„U hráze je průhlednost čtyři metry, což je ve srovnání s jinými západočeskými plochami luxus. Nedá se říci, že sinice u hráze nejsou, ale je jich málo," dodal.

Rybáři teď podle hospodáře Vogla budou nádrž průběžně monitorovat. Ve vodě se totiž objevují stále další uhynulé ryby a u břehů kolem hráze na ně není vůbec velký problém narazit.

Zatím k největšímu úhynu ryb na Plzeňsku došlo téměř před rokem. Koncem července padly téměř tři tuny ryb, ve velikosti od malého plůdku po opravdu kapitální kusy, v řece Berounce v plzeňském Bukovci.

Za posledních devět let šlo v tomto místě o třetí úhyn, k němuž došlo vždy za podobné situace. Po silném dešti, který vystřídal dlouhotrvající sucho. Ryby se udusily v nadjezí nad vodní elektrárnou, odkud kyslík zmizel.

Proč, se také nevědělo.

Podezření padlo na čistírnu odpadních vod, kterou prudký déšť propláchne, i na starou nepoužívanou kanalizaci, která při lijáku přeteče.