První změnu poznají návštěvníci hned při vstupu. „Pokladna už nebude na konci průjezdu, ale začlenili jsme ji nově a přívětivěji do výstavního sálu, kde bude recepce a obchod s tradičními řemeslnými výrobky,” přibližuje první viditelnou změnu Michal Chmelenský, vedoucí Národopisného muzea.

Ale to je jen začátek. Na dvorku Chotěšovského domu byla v rámci rekonstrukčních prací odkryta odpadní jímka, která skrývala pozdější propojení s Plzeňským podzemím. Po zakrytí kovanou mříží se stane dominantou celého dvorku s krásně přeskládanou valounkovou dlažbou. Tajemným prostorům ale zdaleka není konec. V prvním patře Chotěšovského domu bude zpřístupněn přednáškový sál s renesanční freskovou výzdobou, připomínající fukci celého domu, který sloužil jako rezidence probošta chotěšovského kláštera. „Podle pověsti měl z navazujících prostor vést také bájný prostup do vedlejšího Skriboniovského domu, který v letech 1633 – 1634 sloužil jako dočasný domov pro Albrechta z Valdštejna. Tamní prostor bylo potřeba rozšířit o zázemí s kuchyní a to bylo právě zde,” vysvětluje Chmelenský. Nově zde návštěvníci ocení i citlivě začleněný výtah, takže vznikne celý nový bezbariérový okruh Chotěšovským domem. V jeho podkroví navíc přibyde vestavěné patro se skladovacími prostory.

Rekonstrukce Národopisného muzea v Plzni | Video: Deník/Pavel Bouda

Největší překvapení ale čekalo na pracovníky muzea v Gerlachovském domě. „Z malého dvorku se vchází do prostor, kde bylo potřeba snížit podlahu. Při tom jsme odhalili malou klenutou dutinu, tajemný prostor, který nebyl zaznamenaný v žádných plánech a mapách. Vlastně jsme se do něj propadli. Je otázkou, k čemu sloužil. Byl plný navážky, ale z obav, aby nebyla porušena statika, jsme prostor jen zdokumentovali, překryli a zazdili. Odhalení jeho tajemství jsme tak ponechali dalším generacím,” říká tajemně Michal Chmelenský. V podkroví Gerlachovského domu bude navíc k vidění kromě expozice lidových oděvů širšího Plzeňska i původní barokní krov s typickými ondřejskými kříži.

V úvodu zmíněný prevét, který byl až dosud zazděný, a do kterého budou moci návštěvníci nově nahlédnout, sehrál ve 40. letech minulého století ještě jednu důležitou úlohu. Posloužil pracovníkům muzea v čele s Ladislavem Lábkem k ukrytí vzácných památek před německou správou, která některé věci z muzea začala rozdávat různým politicky vlivným osobám. Díky prevétu zakrytého skříní se mnoho předmětů podařilo zachránit.

Čekání na otevření nových prostor Národopisného muzea si zatím můžete zkrátit hledáním takzvaného zeleného muže, maskaronu na portálu Chotěšovského domu a úvahami, co tenhle záhadný tvor, jemuž vyrůstají z úst různí hadi a listoví, vlastně symbolizuje. V Plzni už jiného nenajdete, vyskytuje se však ještě na pražském hradě a na několika pražských i mimopražských měšťanských domech.

Celá rekonstrukce Národopisného muzea přišla na 120 milionů korun převážně z evropských fondů, z části přispělo Ministerstvo pro místní rozvoj a Plzeňský kraj. Kolaudace celé stavby by měla proběhnout v červnu letošního roku a poté se začnou instalovat nové expozice. Pro veřejnost se muzeum otevře v dubnu příštího roku.