Rekonstrukce a rozšíření, které jsou pro další činnost ochránců přírody nezbytné, přijdou na zhruba 22 milionů korun. Více než polovina by měla být uhrazena z dotace, o zbytek by se měly podělit město Plzeň, Krajský úřad Plzeňského kraje a samotný DESOP, jenž spoléhá na své podporovatele, mezi nimiž jsou např. známí lékaři.

Už v roce 2022 Deník informoval, že zařízení, které ročně pomůže stovkám volně žijících živočichů, je velmi zastaralé. „Nutně potřebuje zmodernizovat a rozšířit. Po tolika letech služby potřebujeme dnes určitě větší voliéry i ošetřovnu a zázemí, včetně sociálky a šatny, tak abychom splňovali nové směrnice i nároky a mohli dalších 30 let fungovat,“ řekl koncem roku 2022 Deníku Makoň.

Od té doby se podařilo urazit pořádný kus cesty. V roce 2023 ochránci přírody bezplatně získali od města pozemek k rozšíření léčebného areálu a plzeňští zastupitelé schválili i změnu územního plánu, nezbytnou pro stavební práce. „Týmu složenému z několika projektantů a odborníků se podařilo během rekordně krátké doby získat všechna potřebná vyjádření, dopracovat kompletní projektovou dokumentaci a hlavně získat platné stavební povolení,“ vylíčil Makoň s tím, že v říjnu 2023 DESOP požádal ministerstvo životního prostředí o účelovou dotaci 12 milionů korun z fondů Evropské unie. Doplnil, že podle předběžného rozpočtu je na celkovou rekonstrukci záchranné stanice a stavbu nové části potřeba získat minimální částku ve výši 22 milionů korun. Proto se ochránci přírody obrátili s žádostí o pomoc i na město Plzeň a Plzeňský kraj, chtějí po nich shodně čtyři miliony korun.

Kácení vrby, kterou u cyklostezky z Plzně do Vejprnic nahlodal bobr.
Ochránci přírody porazili nahlodaný strom a obnovili základ orlího hnízda

A zdá se, že sluchu naleznou, byť zejména kraj je ještě na vyjádření opatrný. „Jsme si vědomi významu a nezastupitelnosti služby, kterou DESOP zajišťuje. Nejde zdaleka jen o záchranu zvířat, ale také o výchovu dětí a budování jejich vztahu k přírodě. Proto je město připraveno na stavbu nové záchranné stanice živočichů v Plzni finančně přispět čtyři miliony korun za předpokladu, že spolek na vybudování objektu získá dotaci,“ řekl Deníku náměstek plzeňského primátora Aleš Tolar. Příspěvek z přebytku rozpočtu a také podmínky jeho čerpání by mělo schvalovat dubnové zastupitelstvo města.

„Tato žádost bude předložena k posouzení a ke schválení příslušným orgánům kraje, tedy Radě kraje, výboru pro životní prostředí, zemědělství a evropské záležitosti, kdy finální rozhodnutí bude náležet Zastupitelstvu Plzeňského kraje,“ vysvětlila krajská mluvčí Eva Mertlová s tím, že Plzeňský kraj nicméně dlouhodobě a každoročně podporuje síť záchranných stanic a s touto podporou se počítá i v roce 2024.

Zbytek nákladů ve výši dva miliony korun je DESOP připraven uhradit ze svého vlastního rozpočtu, a to díky podpoře veřejnosti. Pomáhají jak dlouhodobí pravidelní přispěvatelé, tak jednorázoví dárci. „Např. od paní, která prodala rodinný dům, jsme dostali sto tisíc korun. Ale důležité je zmínit i ty, kteří nás podporují dlouhodobě. Jmenoval bych třeba ortopeda Jaroslava Formana, plastického chirurga Tomáše Kydlíčka či zubaře Jiřího Baumruka a další. Děkujeme všem, kteří nám pomáhají, kteří podporují ochranu přírody,“ uvedl Makoň.

Pokud půjde vše ideálně, stavební práce mohou odstartovat už velmi brzy, v březnu. „Nejprve by na řadu mělo přijít to nejsložitější, úprava pozemku a zemní práce. V první etapě je v plánu opěrná zeď a nové voliéry. Vše je koncipováno tak, že se to bude dělat po částech a provoz stále poběží ve starém,“ vysvětlil Makoň. Podle něj by vše mělo být kompletně hotovo do dvou let.

Co dělá DESOP?
Jde o odborný servis, a to pro volně žijící druhy zvířat i jejich lidské sousedy. DESOP se stará o volně žijící druhy živočichů. Má tři zásadní projekty. Za prvé provozování záchranné stanice živočichů. Za druhé druhovou ochranu, což je prevence poraňování zvířat, ale i zlepšování jejich prostředí pro život, aby populace v přírodě byly silné, stabilní a jeden poraněný jedinec nehrál roli. Patří sem třeba jednání s energetiky na zabezpečení sloupů, přechodně chráněné plochy, rezervace, rekonstrukce čapích hnízd, vyvěšování ptačích budek a další. Za třetí je to ekologická výchova.

„Jsme součástí Národní sítě záchranných stanic ČR, za 30 let existence jsme ošetřili tisíce zvířat, připsali si tisíce výjezdů a zásahů. Jen pro příklad – jen mně prošlo za tu dobu rukama přes čtyři tisíce labutí, které jsem ošetřoval, chytal, kroužkoval. Ročně teď ošetřujeme šest set až tisíc zvířat, podobný je i počet výjezdů, těch je ročně 400 až 700. Spravujeme třeba všechna čapí hnízda v západních Čechách. Dnes se navíc staráme i o druhy zvířat, s nimiž jsme se před 30 lety nesetkávali. Přibyli orel mořský, jeřáb popelavý, objevují se vlk, vydra, bobr, rys,“ popsal vedoucí DESOP Karel Makoň.