Doktor Jandera
v podání Jaromíra Hanzlíka z někdejší záchranky v seriálu Sanitka by se nestačil divit. „Jandera, jedu!" zahlásil do sluchátka a pak se s naloženým pacientem vydal objíždět nemocnice, kde ho odmítali přijmout.

Současná záchranka je možná v lecčems stejná, ale tehdejší problémy už naštěstí řešit nemusí. „Dnešní emergency přijme pacienta vždycky. Každého. Jiná zdravotnická zařízení ho mohou sice odmítnout, ale ne bez vážného důvodu a také pak musí zajistit náhradní zařízení, kde jsou schopni se postarat," vysvětluje mluvčí záchranky Martin Brejcha. Že byste si ale mohli vybrat nemocnici sami, na to zapomeňte. Jede se obvykle tam, kde je to nejblíž.

Sanity jako čtverečky

Do dispečinku krajské Záchranné zdravotnické služby se dovolá každý, kdo vytočí číslo 155. Místo propisek používají operátoři dotykové displeje, před sebou má každý z nich tři obrazovky. Vidí tam sanitky jako barevné čtverečky. Červené jsou obsazené vozy, blankytně svítí ty, co už předaly pacienta a vrací se na základnu. Zelené jsou prázdné sanitky na základně. Operátor po zavolání vyhodnotí, jak vážná je nehoda a zda pošle vůz s lékařem.

„Jezdíme v potkávacím systému rendez-vous, tedy jak malé auto s lékařem, tak velká sanitka se záchranářem a řidičem-záchranářem. Setkají se u pacienta, přičemž každý vůz může jet
 z jiné základny. Například
 k pacientovi na Doubravce může vyrazit lékař z Lochotína a velké auto z Bor. 
U pacienta se setkají," říká Brejcha.

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje● Sídlí v Plzni na Klatovské tř. 200 (mezi věznicí a konečnou tramvaje č. 4). ● Vybudoval ji Plzeňský kraj za cca 105 milionů Kč. ● Stavba začala v létě 2012, o rok později se sem stěhovali záchranáři. ● V přízemí jsou garáže se sanitkami, v patře kanceláře managementu a místnosti pro lékaře a personál, pod střechou dispečink s monitory, kam se dovolají na číslo 155 lidé z celého kraje. ● Jsou tu k dispozici tři RZP posádky (velké sanitky) a dvě výjezdové skupiny s lékařem. ● Dispečink zajišťuje ve směně vždy pět operátorů. ● ZZS má v kraji 24 základen. ● Partnery jsou
i vodní záchranáři nebo horská služba. ● Dojezdový čas záchranářů se odvíjí podle události, kde se neštěstí stane. V Plzni pomoc přispěchá v řádech minut, uprostřed šumavských hvozdů je to horší. ● Pomoci může aplikace „záchranka" nainstalovaná v mobilu, protože přesně lokalizuje místo neštěstí. Ke stažení do telefonu je zdarma. Pak stačí pět vteřin podržet ikonku na displeji a automaticky jsou kontaktováni záchranáři, kteří vidí polohu v GPS systému. ● Vloni měla krajská záchranka 47570 výjezdů, spotřebovala 325 tisíc litrů pohonných hmot. ● Sanitky utrpěly 53 dopravních nehod, z toho devětkrát šlo o poškození čelního skla a desetkrát o střet se zvěří.

Kudy na Čuríkov?

Řidiči už Plzeň znají jako své boty. Orientují se i v místních hantýrkách. „Pokud 80letá babička volá, že potřebuje pro manžela sanitku na Čuríkov, víme, že jde o část v Radobyčicích,
 i když tento název oficiálně nikde nefiguruje," směje se Brejcha.

Horší je to v lesích, noční můrou záchranářů je nedávno otevřený vojenský prostor v Brdech. „Je tam nulový signál. Snažíme se tam aspoň rozmisťovat cedulky s body, takže víte, že jste u bodu 15," říká Brejcha. Připomíná, že v některých místech je tam dosud pyrotechnická zátěž a zákaz vstupu, což by měli lidé respektovat.

Houby v minovém poli

„Chodit na houby do minového pole není moc dobré," dodává a varuje, že i záchranář je jen člověk a za cedulku nevstoupí. „Tam vás prostě nikdo hledat nepůjde, jdete tam na vlastní riziko," připomíná.

Sám je dílem záchranář, řidič a tiskový mluvčí. Byl
 u mnoha nehod, některé, kde umřelo dítě, už z paměti nevymaže. „Jsou i ty se šťastným koncem. Jeli jsme k dusícímu se miminku, ale naštěstí šlo jen o spolknutý vlas. Když se jej novorozeně snažilo vyplivnout, vypadalo, že se dusí. Ale stačilo jen vytáhnout asi třiceticentimetrový vlas z dětské pusinky. Rázem bylo po pláči, dítě bylo uzdravené," usmívá se Brejcha.

V garážích mezi sanitkami je i auto pro hromadné havárie, které má kromě nosítek, vakuových matrací a dalších transportních pomůcek třeba bivak pro pacienty s infekčními chorobami. A nebo tzv. štábní gazelka, kde mají záchranáři zázemí včetně chemického WC a mrňavé kancelářičky pro nutnou administrativu.