Čerpání vody z Radbuzy, aby Plzeňané měli co pít, evakuace tisíců lidí kvůli bombě, záchrana výra z odpadní jámy či likvidace vos, které ohrožovaly malého alergika. To jsou jen některé z bezmála devíti tisíc zásahů, které si na své konto vloni připsali hasiči v Plzeňském kraji.
POMOHLI VODÁRNĚ
Co se týče mimořádných zásahů, patřilo mezi ně čerpání vody z Radbuzy do vodárny v Plzni. Šlo o reakci na havárii v soukromé firmě v Klatovech, kde unikly nebezpečné látky do Drnového potoka a následně do Úhlavy. „Vodárna by sice byla znečištění schopna zvládnout, ale povaha té látky byla taková, že by byly výrazně poškozeny velice drahé filtry ve vodárně. Aby se tomu předešlo, bylo nasazeno několik velkokapacitních čerpadel, pomocí nichž jsme vodárně dodávali vodu z Radbuzy. Tento zásah byl specifický v tom, že šlo o první ostré nasazení velkokapacitních čerpadel v historii ČR k takovémuto účelu. Měli jsme tu nejen naše čerpadlo, ale i zařízení ze Záchranného útvaru HZS ČR Zbiroh, Středočeského a Karlovarského kraje,“ uvedl ředitel Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje (HZSPK) František Pavlas.
Do kategorie mimořádných patří i požár v panelovém domě v Plzni, kde vyhořelo několik bytových jednotek, požár se šířil přes balkony. Hasiči evakuovali celý dům a posléze i přilehlé objekty, škoda tam dosáhla milionových částek. Požár se obešel bez ztrát na životech, vyžadoval ale nasazení velkého počtu hasičů a výškové techniky. Náročné to bylo zejména na průzkum objektu, protože tam bylo velké množství bytů a hasiči museli vyloučit možnost, že se uvnitř někdo nachází.
„Zapomenout nelze ani na tzv. bombové odpoledne v Plzni, kdy byla objevena pětisetlibrová puma ze 2. světové války v areálu současného sportovního stadionu na Škvrňanech. Uzavřen byl okruh do vzdálenosti 1 km, zasahovat museli profesionální i dobrovolní hasiči, evakuovány byly tisíce lidí. Vytvořena byla evakuační centra,“ zavzpomínal mluvčí HZSPK Petr Poncar.
POŽÁRŮ JE MÉNĚ
Celkem si hasiči v kraji na své konto připsali 8941 zásahů, z toho bylo 1184 požárů, 1561 dopravních nehod (131 s vyproštěním), tři letecké nehody (jedna smrtelná na Klatovsku, kde zahynul otec s dcerou), 38 železničních nehod a 56 výjezdů k záchraně života na žádost ZZS. Pozitivní je, že vloni při zásazích v kraji nezahynul žádný hasič a ani žádný nebyl vážně zraněn.
„V posledních letech ubývá požárů. Naopak stále přibývá výjezdů k dopravním nehodám a především technických zásahů, které tvoří největší procento naší zásahové činnosti. Mezi nimi jsou nejčastější úniky nebezpečných látek na komunikaci, dále vytopené sklepy, výtahové šachty či zatopené komunikace při přívalových deštích, likvidace hmyzu a další,“ řekl Poncar.
VYJEDOU JEN PO KAŽDÉM 10. VOLÁNÍ
Krajské operační středisko hasičů přijme celou řadu hovorů, telefon tam zvoní každých pár minut. Vyjíždí se ale jen zhruba v každém desátém případě, „Zbylých více než 90 procent všech hovorů jsou omyly, zlomyslná volání dětí, opilců a podobně nebo volání, která nejsou prací pro nás. To vyhodnocují naši zkušení operátoři,“ vysvětlil Poncar. Dodal, že pokud například někdo vyhrožuje bombou, která je někde uložena, může se mu to pořádně prodražit. „Vyjíždíme tam samozřejmě nejen my, ale i Policie ČR, psovodi, zdravotnická záchranná služba… A v tu chvíli ten zásah nabírá poměrně významných hodnot, co se týče vynaložených finančních prostředků. Ve chvíli, kdy je zjištěn pachatel, může dostat pokutu až do výše 200 tisíc korun, plus je k tomu třeba připočítat náhradu výjezdu. V této souvislosti bych upozornil, že jsme ve spolupráci s policií volajícího schopni dohledat, a že může jít i o trestný čin šíření poplašné zprávy,“ varoval Poncar.
VOSY? JEN NĚKDY
I vloni byli hasiči voláni ke zvířatům v nouzi. Nezřídka to bylo ke kočkám na stromech, které pomoc vůbec nepotřebovaly. „Když už jsme vyjeli, tak buď jsme je k jejich nevoli sundali, nebo utekly. No řekněte, viděl už někdy někdo mrtvou kočku pod stromem? Ale některé zásahy byly zajímavé. Na Domažlicku jsme například sundávali mývala z lampy, na Klatovsku jsme zachraňovali výra z asi 5 až 6 metrů hluboké fekální jímky,“ zavzpomínal Poncar. „Často voláni jsme i ke hmyzu, například rojům včel či vos. V tomto případě ale vyjíždíme jen v odůvodněných případech, kdy je někdo ohrožen – starší lidé, alergici, děti ve školce. Když bude roj včel na stromě 15 metrů vysoko někde na kraji zahrady, kde nikoho neohrožuje, tak vyjíždět nebudeme,“ doplnil ho ředitel Pavlas.