Ve svých 20 letech se totiž stal mistrem Československa v moderních formacích. Nakonec ale zvítězila truhlařina. Spolu s kamarádem založil firmu na výrobu nábytku U Pilouse, která se prosadila na českém a zahraničním trhu. Letos se stal Živnostníkem roku Plzeňského kraje.

Začátky byly skromné i euforické. „První dílna, kterou jsem postavil s otcem, byla u nás doma v Bukovci. Nejdříve jsme měli jednoduché zakázky, jako třeba boudu pro psa, garnýž nebo příčku na balkon,“ vyprávěl. Obavy z toho, že by se podnikání nerozběhlo, ovšem on ani jeho parťák neměli. „Neúspěch jsme si jako dvacetiletí kluci nepřipouštěli. Byla to pro nás šance. Navíc jsme nechtěli dělat práci, která by nás nenaplňovala,“ zdůraznil.

Pak se objevil první větší klient společnost Meyer & Topinka. „Dělali jsme pro něj protipožární dřevěné obložení. Tehdy to byla zakázka za 55 tisíc korun,“ vyčíslil. Ačkoli ho kolega po roce opustil a odešel pracovat do Německa, Jiří v podnikání pokračoval. Pronajal a přestavěl bývalou truhlárnu v Dýšině. Přijal prvního zaměstnance, který dodnes ve firmě pracuje. Teď už jeho tým čítá 28 lidí.

Nejkrušnější chvíle zažíval Procháska v roce 2000. Tehdy totiž měla firma domluvenou velkou zakázku s Českou poštou. „Vzal jsem veškeré peníze a investoval je do rekonstrukce někdejší drůbežárny, kam jsme chtěli přesídlit. Protože vláda v té době zmrazila investice, dostali jsme se do velkých problémů. Málem nám to zlomilo vaz,“ líčil.

V té době pomohli Jiřímu přátelé. Půjčili mu peníze, aby splatil dluhy. „Byli jsme hodně fixovaní na státní zakázku, takže jsme ani neměli jinou práci. Opravdu jsem z okna vyhlížel, jestli si někdo nepřijde něco objednat,“ přiznal. Nakonec se zákazníci vrátili.

Firma získala také klíčového partnera, díky němuž pronikla do zahraničí. Vybavovala například retailové obchody pro prodejny značek Calvin Klein, Vans, Adidas či Nike. „Umíme zařídit celý dům, od šatny až po dětský pokoj,“ uvedl.

Sedmačtyřicetiletý Plzeňan se letos stal Živnostníkem Plzeňského kraje. „Dostali jsme cenu hlavně za výdrž,“ zavtipkoval. Jedním dechem však doplnil, že je samozřejmě pyšný na svůj tým. A titul bere jako hnací motor. „Rádi bychom zlepšili výrobu, abychom nedělali chyby. A co se týče zaměstnanců, vyžaduji lidi, kteří mají rádi truhlařinu a dokážou vyřešit problémy. S takovými mě práce baví,“ uzavřel.