Po návratu z dovolené se Markovi prudce zhoršila nálada, třebaže doposud žil bezproblémovým životem. Najednou se však přestal věnovat běžným aktivitám a také se obával jít do práce.

„Měl strach, že mimo domov je velmi nebezpečno. Uzavřel se doma a odmítal navštívit odbornou pomoc. Během telefonátu s Markovou manželkou jsme se domluvili, že zkusíme přijet k nim domů. Marek byl nejprve nepřístupný, obával se, že nás vyslal jeho šéf, abychom mu oznámili, ať už se nevrací,“ říká Monika Dvořáková z Národního ústavu duševního zdraví, pod jehož záštitou už více než rok zdarma v Plzni funguje užitečný projekt.

Nová služba se zaměřuje především na lidi, kteří jsou teprve v riziku rozvoje onemocnění, nebo u kterých se problémy projevily v nedávné době. „Při třetí návštěvě Marek usoudil, že bychom mohli společně dojít k psychiatrovi. Předem jsme mu vysvětlili, co by na schůzce mohlo zaznít. Na dalším setkání se rozpovídal o tom, že prášky, které mu psychiatr předepsal, pomáhají,“ popisuje Dvořáková. Za další měsíc začal Marek docházet na psychoterapii a vrátil se do práce.

Specializovaný tým včasné pomoci tvoří psychiatr, psycholožka, zdravotní sestra a sociální pracovník. Nejčastějšími příznaky, se kterými se na ně lidé obracejí, jsou podle zdravotní sestry Pavly Zárybnické problémy se spánkem nebo soustředěním. „Jde také o slyšení hlasů, podezíravost, pocit pronásledování a změny nálady,“ říká Zárybnická. Pracovníci se pohybují hlavně v terénu. „Vyjíždíme za klienty tam, kde jim to přijde nejvhodnější,“ uvádí sociální pracovník Marek Rubricius. Tým zahájil činnost v dubnu 2019 a během prvního roku poskytl podporu 84 osobám a 32 rodinným příslušníkům.

Odborníků, kteří pečují o duševní zdraví, je v regionu nedostatek. Chybí především ti se specializací na děti. Přibývá tak projektů, které mají za úkol nezištně pomáhat. Naposledy v červnu plzeňská fakultní nemocnice otevřela psychoterapeutické centrum pro děti a rodinu.