Za vším stálo České aviatické družstvo, u jehož vzniku bylo i několik plzeňských průkopníků létání. Jedním z hlavních představitelů byl Emil Peták, syn plzeňského purkmistra, členem výboru byl i Emanuel Kabát, v přípravném výboru zasedal také plzeňský profesor České průmyslové školy František Petřík. Původní plán udělat si letiště z části dostihového závodiště v pražské Chuchli však ztroskotal.

„Překvapivou vstřícnost projevili představitelé Plzně, kteří aviatickému družstvu nabídli v té chvíli nepoužívané závodiště v Malesicích i s tím, že tam bude možné postavit hangár. A to za mnohem výhodnějších finančních podmínek než v Praze,“ popisuje okolnosti historického milníku Ladislav Vitík z Leteckého historického klubu gen. Irvinga.

V březnu 1910 uznal Okresní úřad ve Stříbře závodiště způsobilé pro letecký provoz a 4. dubna dorazil do nového hangáru v Malesicích školní dvoumístný Blériot XII bis.

Pokus na Blériotu nevyšel

Letištní dráha měla délku tři sta metrů a šířku třicet pět metrů a směřovala ve směru od Malesic. V místním tisku byla 15. března 1910 zveřejněna informace, že „jméno Plzně bude spojeno s prvním řádným a stálým aerodromem v Čechách“ s tím, že půjde o položení pevných základů k další aviatické činnosti v Čechách, včetně první tuzemské aviatické školy.

„V Malesicích se tehdy cvičili budoucí čeští piloti a připravovali se za dozoru instruktora Roberta Schweizera. Ten se také pokoušel o prezentační ukázkové vzlety v průběhu dubna 1910, ale místo, aby předvedl skvělou ukázku pilotáže, stroj pochroumal,“ pokračuje Vitík. Veřejný let plánovaný na 17. dubna tak musel být zrušen. Schweizer poté z Plzně zmizel a plzeňští piloti ztratili svého instruktora.

Zájemci si tak museli počkat ještě několik týdnů. Úspěšný let vykonal držitel francouzského leteckého odznaku číslo 61 Henri Maria Jullerot na letounu Farman. I když první pokus 22. května také nevyšel. V areálu závodiště se tísnilo šest tisíc diváků, další očekávali historickou událost v blízkém okolí. Jenže foukal příliš silný vítr a před osmou hodinou večer musel pořadatel Martin Frič, mimochodem otec slavného režiséra, start odložit.

Až ve čtvrtek 26. května odpoledne se všichni dočkali. Jullerot dostal svůj Farman do vzduchu a předvedl pět okruhů a osmiček. Po přestávce se vznesl do vzduchu ještě jednou a pět tisícovek diváků mu poté přichystalo na zemi nadšené ovace, které pokračovaly i v Plzni. Malesice si připsaly první dokonanou leteckou produkci v Čechách. „Jullerot během dvou ukázek, které dohromady trvaly necelých patnáct minut, vystoupal do osmdesáti metrů, což se u nás do té doby nikomu nepodařilo,“ doplňuje Vitík.

Z Malesic na Bory

Existence malesického letiště ale neměla dlouhého trvání. Rakouský Jockey-Club, kterému po zániku Plzeňského dostihového spolku spadlo závodiště do klína, se rozhodl, že opět obnoví dostihovou činnost. Nové místo našli aviatici na vojenském cvičišti na Borech. „Kupodivu rakouská armáda, tedy její plzeňská posádka, neměla proti tomuto nápadu výhrady, a tak už 25. května Plzeňské listy hlásí, že velitelství armádního sboru povoluje Českému aviatickému družstvu zřídit na borské louce letiště,“ dodává Vitík.

Na podzim 1910 se na Bory přestěhoval z Malesic dřevěný hangár a svoji historii začalo psát letiště, které fungovalo až do roku 1996.

Historickou událost připomene v úterý 26. května přelet historických letadel nad Malesicemi. Chystá se také výstava v mázhauzu plzeňské radnice.