Lípa, náš neoficiální státní symbol, je letos díky stému výročí vzniku Československa pořádně na očích. Podívejte se, kde v Plzeňském kraji rostou ty nejzajímavější a čím se liší od jiných.

K řadě stromů se například vztahují půvabné příběhy. Tak třeba do dutiny 27 metrů vysoké a asi šestisetleté lípy v Mokrosukách na Klatovsku prý bylo za války ukrýváno obilí. U lípy se také měla zjevovat v podobě mlhavého přízraku vyhnaná dcera jednoho ze zámeckých pánů.

O lípě z Drahoňova Újezdu na Rokycansku se zase traduje, že stojí na místě, kde se dříve popravovalo upálením. Místní ale této pověsti moc nevěří.

A Radimovu lípu u severoplzeňských Kralovic zachránila Panna Marie. Někdejší alej vedoucí z Kralovic k bývalému proboštství plaského kláštera v Mariánské Týnici nechali Kralovičtí po zrušení kláštera vykácet, ovšem na této lípě visel obrázek Panny Marie a nikdo se ji prý neodvážil pokácet.

Toxi tým dopadl na Plzeňsku členy organizovaného gangu.
FOTO/VIDEO: Kriminalisté rozprášili drogový gang na Plzeňsku

Letošní sté výročí vzniku samostatného Československa se rozhodla využít skupina odborníků stojících za projektem Lípy republiky. S pomocí obyvatel mapují po celé zemi lípy, které naši předci vysadili buď přímo v roce 1918 nebo při některém následujícím výročí, nejčastěji asi v roce 1968.

Na webu projektu www.lipyrepubliky.cz je interaktivní mapa, do které lze takové stromy přidávat. V Plzeňském kraji je najdete například ve Štěnovicích, Horní Bříze či Chotěšově, v Domažlicích, Sušici, Tachově… Projekt ale mapuje také lípy republiky, které se budou sázet nebo už se sázely letos.

V Hlincích se podle projektu do výsadby zapojili místní, chataři i chalupáři. Malá vesnička díky nim bude mít naprosto unikátní alej. „Některé z lip nesou rouby význačných památných stromů ČR, čímž nám v podstatě vznikla genetická banka potomků těchto památných lip,“ říká starosta obce Petr Jirásek.

Milada Horáková.
Jak to bylo s mrazem, Gottwaldem a popravou Milady Horákové

Symbolu všech Slovanů je 170 let, hlasovalo se v roce 1848
• Národním stromem Slovanů se lípa stala přesně před 170 lety. Praha totiž od 2. do 12. června roku 1848 hostila Všeslovanský sjezd, kterému předsedal František Palacký.
• Sjezd se snažil sjednotit Slovany žijící v rakouské monarchii, k hlavním bodům patřilo vytvoření jejich spolku, a delegáti vysílaní národními sněmy se shodli, že lípa se stane slovanským symbolem. Dostala přednost například před dubem, který byl hlavně v době národního obrození čím dál více spojován s německým národem.
• Lípa srdčitá je dnes stejně jako korunovační klenoty neoficiálním státním symbolem České republiky.
• Oficiálními státními symboly jsou velký státní znak, malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky (takzvaná prezidentská standarta), státní pečeť a státní hymna.