Výživným je rozuměno především zabezpečování základních a jiných potřeb někoho jiného, kdo tak nemůže učinit sám. Jednou ze základních povinností rodičů je zabezpečit výživu svých dětí bez ohledu na to, zda spolu žijí, zda jsou rozvedeni či žijí odděleně. Platí, že každý z nich má přispívat na výživné svých dětí takovým dílem, který odpovídá jejich možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům. Vyživovací povinnost rodičů k dětem vzniká zásadně jejich narozením a trvá do té doby, dokud dítě není schopno se samo živit. Vyživovací povinnost obvykle zaniká, jakmile dítě začne pracovat.

Jestliže se rodiče nezletilého dítěte rozhodnou rozvést, jejich manželství nebude rozvedeno, dokud nebude soudem pravomocně rozhodnuto o úpravě poměrů k dítěti do budoucna. Soud rozhoduje o tom, který z rodičů bude o dítě pečovat a který bude platit výživné a v jaké výši. Pokud povinný rodič (rodič, jemuž je v soudním rozhodnutí uložena povinnost platit výživné) dobrovolně neplní stanovenou vyživovací povinnost, pak může oprávněný rodič (rodič, k jehož rukám má povinný rodič plnit vyživovací povinnost) neplněnou vyživovací povinnost vymáhat rovnou exekučně.

V případě, že se nesezdaní rodiče nezletilého dítěte nedohodnou na péči a na výživném pro nezletilé dítě, je zapotřebí se opět obrátit na příslušný soud s návrhem na úpravu poměrů k nezletilému dítěti.

Závěrem je třeba uvést, že neplnění vyživovací povinnosti po dobu delší čtyř měsíců je trestným činem zanedbání povinné výživy, za který povinnému rodiči hrozí trest odnětí svobody až na dva roky.

Naše advokátní kancelář je připravena Vám okamžitě pomoci s podáním návrhu na úpravu poměrů k nezletilému dítěti, jakož i s vymáháním dlužného výživného.