Zmizelé vesnice, letecké pohledy i mapy okleštěného území po vyhlášení mnichovské dohody. Právě zábor Sudet vešel v platnost 10. října 1938.

Učitel dějepisu na gymnáziu Antonín Kolář při vernisáži studentům řekl: „Sudety začínaly už za Liticemi. Když se dnes podíváme na ekonomické a jiné problémy příhraničních regionů, můžeme přemýšlet o příčinách současných problémů. I proto se učíme dějepis."

Výstava, která potrvá zhruba měsíc, je ale zároveň úvodem většího projektu, který se na gymnáziu chystá. Ten by měl osvětlit dějiny regionů v okolí měst Bremerhavenu a Plzně na základě práva na svobodu pohybu. „Konkrétně jde o téma nucené migrace, které jako hlavní těžiště projektu spojuje historická témata obou regionů – nucená práce a vysídlení," vysvětluje Kolář.

Studenti plzeňského gymnázia pojedou v březnu v rámci výměny do německého Bremerhavenu, kde se budou se svými německými kolegy zabývat problematikou nuceně nasazených Čechů za druhé světové války v Německu i poválečným vysídlením německého obyvatelstva.

V rámci projektu, který zaštiťuje společnost Antikomplex by se měl také otevřít výzkum metodou tzv. orální historie, která počítá se záznamy vzpomínek pamětníků. I proto Masarykovo gymnázium vyzývá Plzeňany, kteří byli za války nuceně nasazeni v říši, aby se přihlásili. „Pokud se navíc ozvou naši bývalí studenti, bude to ještě lepší," myslí si Antonín Kolář.

Do projektu by se mělo zapojit patnáct studentů. „Půjde o studenty, kteří jsou do toho zapálení nebo se jich téma osobně dotýká," říká Kolář.

Na cestě za příbehy

Masarykovo gymnázium vyzývá přímé pamětníky nuceného nasazení za druhé světové války, aby se přihlásili na jeho adrese.