Takzvané sick days, ve volném překladu „dny zdravotního volna“, se v posledních letech staly oblíbeným zaměstnaneckým benefitem. Zařadily se tak mezi další tradiční zaměstnanecké výhody, jakými jsou například příspěvky na stravování (stravenky), pětitýdenní dovolená, příspěvky na penzijní či životní pojištění a jiné.

Oproti jiným uvedeným výhodám lze však na sick days nahlížet jako na oboustranně výhodný nástroj, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Výhoda na straně zaměstnance spočívá v poskytnutí dne či několika dnů volna na zotavenou, které je zpravidla, byť v omezené míře, placené, kdy zaměstnanec současně (opět zpravidla) není nucen navštěvovat lékaře a žádat jej o vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti. Výhoda na straně zaměstnavatele spočívá v dočasném fyzickém oddělení nemocného od ostatních zdravých zaměstnanců a dále zejména ve vysoké pravděpodobnosti brzkého uzdravení nemocného (oproti důsledkům „přecházení“ nemoci v plném pracovním nasazení).

Advokát Mgr. Petr Bílý
Návrat předkupního práva spoluvlastníků na nemovitosti

Účelem sick days je pokrýt onemocnění zaměstnance přechodného charakteru, které lze běžně vyléčit v řádu několika dnů. V případě pracovní neschopnosti z důvodu nemoci má zaměstnance povinnost prokázat překážky v práci vzniklé na jeho straně zaměstnavateli. To však zpravidla není nutné při využití sick days, pro které postačí prosté oznámení nemoci a není tedy nutné navštěvovat doktora i kvůli snadno léčitelným sezónním onemocněním. Nastavení pravidel využití sick days je však plně v kompetenci zaměstnavatele, který určuje, za jakých podmínek lze, resp. nelze volné dny čerpat.

Rozhodne-li se zaměstnavatel sick days svým zaměstnancům nabídnout, měl by o tom zaměstnance správně a důkladně informovat tak, aby v praxi nevznikly s čerpáním volných dnů problémy zapříčiněné nedorozuměním či nedostatečným nastavením pravidel. Z toho důvodu jsou zpravidla podmínky použití diskutovaného benefitu upraveny ve vnitřním řádu (pracovním řádu či jinak pojmenovaném řádu) vydané zaměstnavatelem. Zejména bývá v interní směrnici upraven rozsah benefitu (1 a více dní), účel (nemoc či i jiný účel) a dále způsob využití sick days.

Má-li zaměstnavatel větší počet zaměstnanců či rozvětvenou strukturu oddělení a odborů, přijde vhod detailní úprava obsahující např. i to, jaké nadřízené osobě a s jakým předstihem volno oznámit, jakým prostředkem (e-mailem, telefonicky či jinak) či zda je nutno oznámení odůvodnit. Byť účel sick days předpokládá okamžité čerpání, lze jej omezit, resp. podmínit například předchozím souhlasem zaměstnavatele. Vnitřní řád by měl dále obsahovat informaci o výši náhrady mzdy náležející nemocnému zaměstnanci, postupu v případě úplného nevyčerpání sick days v kalendářním roce apod. Veškeré podmínky je třeba uplatnit pro všechny zaměstnance, případně s odůvodněnými odlišnostmi pro jednotlivá oddělení či druhy práce. Vždy však v souladu s principem rovnosti a při vědomí zákazu diskriminace.