Pořádný psychický a fyzický nápor prý zažívají při své práci výčepní. Shodli se na tom dva zástupci této profese, kteří v týdnu reprezentovali Plzeň v soutěži Master Bartender.

„Člověk je vázaný k pípě od rána do večera. Například při Pilsner Festu za den vyčepujeme kolem tří tisíc piv. Každou sklenici musíte extra ochladit, extra načepovat na hladinku. Tak aby to nebyla napodobenina. Jinak už by to nebylo ono. Neustále otevíráte a zavíráte kohout. Je to hodně náročné,“ potvrzuje Miroslav Vorlík z restaurace Na Spilce.

Pořádně napilno mívá v práci i Václav Schejbal. „Asi nejvíce, co jsme s kolegou ze dvou kohoutů za večer zvládli, bylo kolem sedmi set půllitrů. Ve dvou lidech je to docela síla,“ říká Schejbal, který se jako jediný z plzeňských soutěžících probojoval mezi pět nejlepších do superfinále. Nakonec skončil mimo stupně vítězů.

Čepování je podle něho hlavně o zkušenostech. „Nedovedu si představit, že by někdo přišel první den do hospody a hned načepoval perfektní pivo. Chce to vědět přesně, co je třeba udělat. Základem je čistá nachlazená sklenice. Ale až taková věda to není. Důležité je se té práce nebát a dělat ji s láskou,“ sděluje výčepní, který si svou práci vyzkoušel i v cizině. „Všude je to jiné. Když jsem například v Anglii načepoval pivo s pěnou, koukali na mě jako na blázna. Tam ho totiž pijí bez ní,“ doplňuje výčepní z Uctívaného velblouda, který se klání mužů za pípou účastnil vůbec poprvé.

Vorlík se do soutěže přihlásil už po čtvrté. Jeho největším úspěchem bylo třetí místo v národním kole, kterého dosáhl v minulém roce. „Už jsem si říkal, že se účastnit nechci. Ale pak jsem to přehodnotil. Je vždycky příjemné potkat se s kolegy z celé republiky. Takovou příležitost moc často nemáte,“ konstatuje Vorlík. Nejlepší podle něho je, když se pivo načepuje na jeden zátah. „Nešvar některých českých hospod je, že obsluha v nich si chce práci co nejvíc ulehčit. Načepují vám čepici, ale tím to pivo ztrácí na kvalitě. Pěna je nepříjemná, zoxidovaná,“ dodává výčepní, který má na své práci rád především to, že je neustále v kontaktu s lidmi. „Každý den potkáváte nějaké jiné. Někdy jsou příjemní, jindy méně, vždy se s tím musíte nějak vyrovnat,“ dodává.