Spor, v němž stojí proti sobě majitelé soukromé cesty zakončené vraty a plzeňský magistrát, rozděluje zahrádkáře a chataře v Křimicích už desítky let. Nyní však vygradoval až do soudního jednání.

Vloni totiž stavebně správní odbor Úmo Plzeň 5 zamčená vrata uprostřed kolonie zlegalizoval a dva měsíce na to jeho rozhodnutí zrušil stavebně správní odbor magistrátu města Plzně. Ivana Smolíková, jedna z majitelek cesty, proto podala na plzeňský magistrát žalobu. Podle ní se v případě pozemku nejedná o veřejnou komunikaci. Majitelé cesty prý totiž nikdy sporný pozemek nevěnovali k obecnému užívání.

Na rozřešení sporu čeká nejen osm majitelů cesty, ale i zhruba stodvacet obyvatel kolonie, kteří nemohou používat nejkratší trasu vedoucí k jejich nemovitostem.

Starší článek z 9. srpna 2007

Kauza bitvy o vrata v Křimicích podruhé

Osm je majitelů cesty v zahrádkářské kolonii na okraji Křimic. Ta je uvedena v katastru jako ostatní plocha s možným využitím pozemku jako ostatní komunikace. Cesta je podle majitelů neveřejná a na soukromém pozemku. Chtějí ji však užívat i ostatní zahrádkáři a chataři, přestože mají k dispozici ještě další čtyři přístupové cesty, které byly rozšířeny a zpevněny v letech neutuchajících sporů.

Osm majitelů cesty říká: „Máme špatné zkušenosti s těmi, kterým jsme léta tolerovali, že chodí a jezdí přes náš soukromý pozemek. Proto jsme v roce 1993 na cestu nejdříve umístili dva kůly a v roce 1999 uvedli pozemek do původního stavu z roku 1935, a to tak, že jsme obnovili plot s vraty.“ Podle jejich slov je cesta naprosto nevhodná k tomu, aby po ní jezdila auta. Je totiž asi jen tři metry široká, a auta se tu proto ani nemohou vyhnout. Chodníky zcela chybí a rychle projíždějící auta tak mohou ohrožovat majitele okolních domů, kteří zde trvale žijí, a jejich děti.

Přesto se po cestě v sedmdesátých letech proti vůli majitelů vesele jezdilo a chodilo. „Vrata totiž násilím otevřeli bez úředního rozhodnutí bývalí vlivní příslušníci tehdejšího režimu a národní výbor nehodlal situaci nijak řešit,“ tvrdí majitelé cesty.

Po revoluci začal problém cesty a vrat nejdříve řešit obvodní úřad v Radčicích, kam původně kolonie spadala. Tehdejší starosta Václav Klečka konstatoval, že je cesta soukromá a není zatížena žádným věcným břemenem, které by opravňovalo ostatní chataře ji používat. Přesto celá věc nakonec končí u soudu, který vyhrávají majitelé cesty. Vloni se však stále doutnající spor rozhoří znovu. To už kolonie patří pod ÚMO 5 Křimice. Stavební odbor nejdříve vrata přes cestu legalizuje, ale za dva měsíce toto rozhodnutí stavebně správní odbor Magistrátu města Plzně zruší. Jedna z majitelek cesty proto podává na magistrát žalobu. Spor zatím není dořešen.

Nutno však dodat, že majitelé cesty při loňských povodních po již dříve uzavřené písemné dohodě s obvodním úřadem a na základě výzvy povodňové komise vrata ihned otevřeli.

V květnu letošního roku starosta Křimic Petr Otásek svolal obě strany a pokusil se situaci urovnat. Navrhl, aby zamčená vrata nahradila uzamykatelná závora, od které budou mít klíče jak majitelé cesty a majitelé ostatních pozemků, tak i hasiči a obecní úřad. Majitelé cesty o návrhu uvažují, po týdnu ho odmítají s tím, že změna nic neřeší a mohla by je jedině poškodit. Ostatně už dříve prý nabízeli, aby klíč od vrat měl k dispozici i obvodní úřad, ale ten na návrh nepřistoupil. Pak nastává další zádrhel, Křimice začínají budovat kanalizaci a na všechny přístupové cesty do kolonie byl značkou zakázán vjezd. „Pro obvodní úřad bylo nejjednodušším řešením otevření naší cesty. Tím by však vznikl akorát organizovaný zmatek. Ostatně ohledně budování kanalizace s námi nebylo vedeno žádné stavební řízení,“ tvrdí majitelé a cestu otevřít odmítají, protože podle nich jsou bez problémů sjízdné i ostatní cesty, po kterých ostatně chataři bez problémů jezdí.

Křimický obvodní úřad jim však podle zákona o pozemních komunikacích nařizuje pevnou překážku (uzamykatená vrata) odstranit do pěti dnů. Pokud tak neučiní, mohou dostat pokutu 300 tisíc korun. Majitelé pozemku odstranění vrat odmítají. Podle nich úřad udělal chybu, že nesmyslně uzavřel všechny oficiální cesty a nemyslel na dopravní obslužnost, přestože ostatní cesty byly sjízdné. Přestupková komise jim však po odvolání ukládá pokutu pět tisíc a povinnost nahradit náklady spojené s projednávání přestupku ve výši tisíc korun. I proti tomu se znovu odvolávají. A kauza sporné cesty a uzamčených vrat se táhne dál.

Majitelé i úřad čekají, jak dopadne soud, a slibují, že se budou jeho rozhodnutím řídit. A chataři, kteří musí zatarasenou soukromou cestu obcházet či objíždět? Ti pěší si vyšlapali další cestičku a všichni společně pak na zamčená vrata nadávají…

Historie sporné cesty v datech

1935 – Majitelé pozemků zahrnujících i současnou cestu se domluví, že každý z nich postoupí část svého pozemku, aby se poslední z nich mohl po této cestě dostat ke své nemovitosti. Zároveň postaví plot a vrata.
70. léta – Vrata podle majitelů cesty násilím otevřeli bývalí vlivní příslušníci tehdejšího režimu a ta zůstávají až do revoluce průjezdná a průchozí.
1993 – Majitelé cesty nabádají ostatní chataře , aby nejezdili po nezpevněné cestě tak rychle a brali ohled na původní majitele. Dočkají se prý pouze verbálních útoků. Když se situace nemění, instalují po dohodě se starostou Radčic značku zákaz vjezdu a dva kůly, které znemožňují průjezd. Následuje soud, který majitelé cesty vyhrávají. Proti rozsudku se nikdo, tedy úřad ani ostatní chataři, neodvolali.
1999 – Majitelé uvedli vše do původního stavu, tzn. opravili plot a vrata a vše řádně ohlásili na ÚMO Radčice.
2006 – Úřad městského obvodu Plzeň 5 , pod který kolonie nyní spadá, nejdříve vrata legalizuje, poté rozhodnutí magistrát ruší. Jedna z majitelek podává na magistrát žalobu. Soud ještě není ukončen.
květen 2007 – Starosta Křimic svolává jednání, na němž navrhuje vyměnit vrata za uzamykatelnou závoru. Majitelé cesty návrh odmítají.
červen 2007 – ÚMO 5 nařizuje odstranit vrata pod hrozbou pokuty 300 tisíc korun. Nakonec přestupková komise ukládá pokutu 5000 a povinnost uhradit 1000 korun za náklady spojené s projednáním přestupku. Majitelé cesty se znovu odvolávají, prý z důvodů nedodržení zákonů, které ÚMO 5 samo předkládá.

Co doporučuje ombudsman?

V červenci vydává Kancelář veřejného ochránce práv Otakara Motejla sborník stanovisek, které pomohou při řešení podobných problémů. Jak v něm ombudsman uvádí, v poslední době přibylo stížností, jejichž předmětem jsou právě sporné přístupy k nemovitostem. Stěžují si jak osoby, které byly po určitý čas zvyklé využívat cizí pozemek jako přístupovou cestu a nyní jim vlastník v užívání brání umístěním překážky, tak i osoby, na jejichž pozemku se sporná přístupová cesta nachází. Zájemce ve sborníku najde přehled nejvýznamnějších soudních rozsudků a několik vybraných stanovisek veřejného ochránce práv k případům z oblasti pozemních komunikací. Sborník najdete na adrese: www.ochrance.cz