Den po svých devadesátých narozeninách dorazil do rodné Plzně Vlastislav Toman. Včera odpoledne v Polanově síni Knihovny města Plzně zahájil výstavu, která je věnována jeho životu i tvorbě. „Ve středu večer jsem poseděl s rodinou, hned druhý den jsem se vypravil do rodného města na zahájení výstavy a setkání se čtenáři,“ odpověděl na otázku, jak své úctyhodné jubileum oslavil.

Jste určitě v dobré formě, když se hned po oslavě vydáte na cestu, absolvujete vernisáž a besedu se svými fanoušky…

Teď už je to dobré. Už chodím po svých. Čtyři měsíce jsem marodil. Upadl jsem a měl jsem malinké nalomeniny na pánvi a ruce.

A do rodné Plzně jste se těšil?

Já tu jsem stejně každou chvíli. Jezdím sem na besedy, na schůze Střediska západočeských spisovatelů, za příbuznými i za pár spolužáky z elektrotechnické průmyslovky.

Na výstavě určitě nechybějí komiksové příběhy party kluků, již si říkají Strážci. Po Foglarových Rychlých šípech je to nejčtenější český komiks…

Jsou to příběhy, které jsem napsal podle naší klukovské party z plzeňského Petrohradu. Staly se sice ve 40. letech minulého století, ale já jsem je aktualizoval do doby, v níž aktuálně žili jejich čtenáři. Odehrávají se od 60. do 80. let minulého století. Foglarovy Rychlé šípy jsou narozdíl od Strážců zasazeny do takového nehybného bezčasí. Ten plzeňský Petrohrad je teď už jiný. Já ještě zažil, když se ve Chvojkových lomech těžil kámen. Teď už tam je park.

Vy jste byl u založení proslulého časopisu ABC, který jste pak jako šéfredaktor v letech 1959 – 1991 také vedl…

Tenkrát, v roce 1956, měl kupodivu Český svaz mládeže a Pionýr dobrý nápad, že kromě časopisu Věda a technika mládeže, který byl určen středoškolákům a učňům, by mohl vycházet i podobný časopis i pro děti. Já se tehdy přihlásil, byl jsem přijat, a tak jsem časopis spolu s dalšími kolegy začal připravovat. První číslo vyšlo v roce 1957. V ABC jsem tedy byl pětatřicet let.

Proč se podle vás stalo ABC tak populárním?

Neexistoval u nás tehdy časopis určený dětem, který by se speciálně a srozumitelně věnoval technice, vědě i přírodě. A zároveň nebyl povrchní. V tom jsme byli unikátní vlastně i za hranicemi. Časopis měl skvělý kolektiv interních i externích spolupracovníků, kteří stále přicházeli s něčím novým. Asi tohle všechno způsobilo, že se ABC stalo takovou legendou.

Letos vlastně slaví devadesátku i architekt Vyškovský, jehož papírové modely staveb i automobilů v ABC vycházely…

Teď už se tak často jako dříve nevidíme. Richard Vyškovský teď také hodně marodí. Papírové modelářství k ABC patří. Je to v současnosti asi jeden z mála koníčků, při němž se setkávají děti a senioři. Vždyť, ti kdo patřili k prvním odběratelům 'Ábíčka', jsou dnes už senioři. Papírové modely z tohoto časopisu však stavějí i dnešní děti. I architekt Vyškovský tedy patří k lidem, díky nimž ABC dosáhlo svého věhlasu. Vždyť je druhým nejstarším časopisem pro děti. Mateřídouška začala vycházet v roce 1945.

Na čem právě pracujete?

Dělám pořád. Nedávno mně vycházel v ABC komiks Parta z bílých domů o současných dětech. Spolupracuji s plzeňským kreslířem Petrem Šrédlem, s nímž máme rozpracovanou knihu.

Říkáte, že píšete o současných dětech. Kde hledáte inspiraci?

No, já to mám, jak se říká, za chalupou. Vedle mého pražského bytu je škola, do níž chodila už naše dcera. Já tedy děti na našem sídlišti potkávám pořád. Vidím, jak se chovají, slyším, co si povídají… A děti jsou pořád stejné. Mění se jen prostředí, v němž žijí.

Proč se vlastně vaším hlavním zájmem stal komiks?

Už na škole jsem byl dobrý ve slohu. Nejdřív jsem psal povídky. První mi uveřejnili v roce 1948. Byla trochu dobrodružná a bylo v ní i téma války. Ke komiksu jsem se dostal náhodou až v ABC. Můj první byl o výpravě pionýrů do Sovětského svazu, kde se zúčastní výzkumu středu Země.

Co vás na komiksu baví?

Většina z nás by chtěla vědět, co bude zítra. Ty předsta-vy podněcuje i rozvoj techni-ky. Líbí se mi, že to, co jsem si kdysi vymyslel, se stalo skutečností. Touha člověka vědět, co bude zítra, podle mě stojí i za oblibou komiksů.

Vlastislav Toman
Narodil se 17. července 1929 v Plzni. Vystudoval elektrotechnickou průmyslovku.
Nezvyklé křestní jméno je chybou matrikáře. Měl být Vlastimil.
Stál u zrodu legendárního 'Ábíčka', pro něž vymyslel název ABC mladých techniků a přírodovědců. V letech 1959 – 1991 byl jeho šéfredaktorem.
Je autorem čtyř desítek komiksových seriálů (např: O Kruanovi a Malém bohu, Strážci, Příběhy psané střelným prachem), které vycházely časopisecky i knižně.
Spolupracoval např. s výtvarníky Libuší Kovaříkovou, Františkem Kobíkem, Michalem Kociánem…
Výstava v Knihovně města Plzně potrvá do 23. září.