Bude to cena za to, že koleje neosiří a vlaky z nich s nástupem nového jízdního řádu nezmizí, jak se původně plánovalo. Po trati 162 budou jezdit tři páry spojů v sobotu a neděli a jeden pár ve dnech školního vyučování.

Podle Zdeňky Kmochové, ředitelky POVED – Plzeňského organizátora veřejné dopravy, bude skromnější provoz stát 650 tisíc korun. Letos vyšel na tři miliony. „Financován bude Plzeňským krajem a obcemi, přičemž spoluúčast kraje pokryje převážnou část nákladů," řekla Deníku ředitelka.

Kolik budou města platit, se ale zatím neví. „Předpokládám, že do konce prosince se o tom nerozhodne. Jednat budou zástupci obcí a Plzeňského kraje," dodala Kmochová s tím, že Plzeňský kraj je připraven železnici v roce 2014 platit i v případě, že by se s městy náhodou nedohodl.

„Zatím nevíme nic," uvedl starosta Kožlan Vladimír Přibyl a dodal, že by částku rád znal co nejdříve. Kromě jiného i kvůli sestavování rozpočtu na nadcházející rok.

Ironií osudu je, že zhruba v téže době, kdy se rozhodovalo o zachování provozu na trati, začali na kralovickém nádraží pracovat stavbaři. Nepustili se však do žádné rekonstrukce, nýbrž do „preventivního zakonzervování", které lidem připadá nesmyslné. Jedním z nich je Václav Kopta, který práci stavbařů přihlížel. Zarazilo jej především to, že muži tvárnicemi zacpávali také okna, která byla zasklená, neporušená, a dokonce chráněná mřížemi. „Zedníci z nějaké pražské firmy, kteří tu prasečinu provádějí, mi s úsměvem sdělili: Vlak do Kralovic stejně už jezdit nebude, ne?" popisuje muž.

Nádražní budova nyní patří Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). „Je nevyužívaná a stavební úpravy prováděné za minimální náklady mají většinou zabránit tomu, aby se v takových objektech scházeli bezdomovci, vandalové a další. Využití pro objekt hledáme, budeme jej například nabízet k pronájmu či prodeji," sdělil mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

Pokud SŽDC využití pro nádraží nenajde, zbývá poslední a prý krajní možnost – jeho likvidace.