Kliknutím zvětšíteVánoce pro ně nejsou důležitým svátkem, i když mnozí si stromeček ozdobí. Velkou oslavu znamená pro vietnamskou komunitu až příchod nového lunárního roku. „Rok emocí a ohně kohouta právě střídá rok zemského psa. Bude méně zábavy, více práce a vydělávání peněz,“ směje se dvaadvacetiletá studentka mezinárodního obchodu Vysoké školy ekonomické v Praze Anh Tuyet Nguyen.
OLTÁŘ S TŘEŠNÍ
V sále učiliště na Vejprnické ulici je v sobotu večer rušno. Vše se seoustředí na nazdobený oltář s vonnými tyčinkami, mísami exotického ovoce a obrovskými kyticemi z orchidejí. Vedle stojí nazdobený třešňový strom se zavěšenými obálkami, v nichž jsou peníze jako symbol odměny za práci a zajišťující dobrý život hlavně dětem.
Podává se polévka plná masa, hub, zeleniny a také speciálního želírovacího přípravku, že v ní skoro stojí lžíce, smažené kousky kuřete, velmi lepkavá rýže s arašidy, pečené vepřové maso či různě upravené vnitřnosti. Pivo pijí hlavně muži, ženy spíš nealko.
Vietnamky mají na sobě tradiční róby Áo dài, což jsou dlouhé vypasované šaty s výraznými rozparky po obou stranách doplněné dlouhými hedvábnými kalhotami.
DUCHOVÉ ZEMŘELÝCH
Po slavnostním obřadu zapálení tyčinek na oltáři a modlitby se na pódiu rozjiždí hudební program. To je ale až vrchol oslav, to nejdůležitější se odehrává doma, v soukromí rodiny.
„Pomodlíme se k předkům, vyvoláváme jejich duchy a přejeme si, aby se i oni modlili za nás. Aby byl rok úspěšný, dařilo se nám, byli jsme zdraví, vydělávali jsme peníze a aby to dětem šlo ve škole. A ještě něco, v den příchodu nového lunárního roku se neuklízí,“ říká Anh.
To, co je v poslední době zjevné, je otevírání se vietnamské komunity veřejnosti. „Je tu už druhá generace tzv. banánových dětí, jak se jim říká, kteří mluví plynně česky. Často se už tolik neztotožňují s vietnamskými kořeny a více přijímají české zvyky. Já jsem se narodila v Plzni, měla jsem tu českou babičku, studuji v Praze a do Vietnamu jezdím co dva roky,“ uzavírá Anh. V Plzni žije odhadem asi dva tisíce Vietnamců.
Anh Tuyet Nguyen: Vánoce nejsou důležité, lunární rok ano
Dvaadvacetiletá Anh Tuyet Nguyen se narodila v Plzni, studuje mezinárodní právo na VŠE v Praze a do Vietnamu jezdí za širší rodinou včetně prarodičů jednou za dva roky. V sobotu pomáhala s organizací oslavy příchodu nového lunárního roku, roku zemského psa, které pořádala vietnamská komunita.
Jak taková oslava vypadá?
Nejprve se příchod nového roku slaví doma v rodinném kruhu. Snažíme se sejít kolem šesté hodiny večerní, kdy je ve Vietnamu půlnoc. Nejdříve se pomodlíme k předkům, což je zvyk pro všechny, ať jsou věřící nebo nejsou. Také vyvoláváme duchy předků a přejeme si, aby se modlili za nás, abychom měli další rok úspěšný. Aby se nám dařilo, byli jsme zdraví, vydělávali peníze a aby se dětem dařilo ve škole.
Co se dnes podává?
Hlavně naše polévka, která se jí při velkých slavnostech, například při svatbách. Jsou v ní houby, maso a je hodně zahuštěná, dokonce tvoří takové speciální želé. Jinak je tu pečené vepřové maso, které je už krájené, ale na oslavu se peče celé sele. Najdete tu velmi lepkavou rýži s arašídy, různě uvařené a upravené vnitřnosti na způsob jitrnic a hodně ovoce.
U oltáře s květinami a vonnými svíčkami jsou i speciální na sebe poskládané balíčky. Co v nich je?
Nevypadá to, ale je to slaný rýžový dortík. Je z lepkavé rýže s různými masovými náplněmi a celé je to zabalené do banánového listu. Příprava takového jídla trvá dlouho, dříve se rodinní příslušníci museli u dlouhé přípravy střídat. Když se to celé připraví a zabalí, dá se pokrm do hrnce a celou noc se vaří, u čehož se střídá celá rodina. Před jídlem se balíček otevře a každý si vezme kousek. Připravují se i smažené verze na pánvi.
Co ještě na oltáři najdeme?
Jsou tam vonné tyčinky a měla tam být také fotka nějakého našeho zemřelého. Je tam omyté ovoce, aby si mohl po obřadu každý nabídnout. A květiny. Jsou tu také tři kalíšky, nesmí jich být víc ani míň, protože je tu velký důraz na lichá čísla. To se dodržuje i při zapalování svíček. Když se zapalují, musí to být v pořadí jedna, tři, pět.
Jaké další rituály jsou s oslavou nového lunárního roku spojeny?
Celý den se nesmí uklízet ani nic zametat. Velký úklid se dělá už den předem. Vše se slaví v rodinném duchu, ale také chodíme po sousedech. Vzhledem k tomu, že ve Vietnamu je patriarchální typ rodiny, tak mužský zástupce rodiny navštíví jinou rodinu, dětem se rozdají peníze v obálkách. Je to symbol toho, aby se jim dařilo a aby bylo dostatek peněz v novém roce.
Slavíte české Vánoce?
My ano, já jsem se v Česku už narodila, měla jsem tu českou babičku, která mě vychovávala. Takže známe české tradice, jako Vánoce a Velikonoce a máme stromeček, kapra i salát. Pro vietnamskou menšinu to ale není důležitý svátek, nejdůležitější jsou právě oslavy nového lunárního roku a pak událost, která se děje každé září, a je to něco na způsob dne díkůvzdání a také Dne dětí. Říká se tomu oslavy plného úplňku.
Vietnamská komunita je poměrně uzavřená a nerada si pouští někoho k sobě. Mění se to?
Určitě. Je tu už druhá generace, říká se jim druhá generace banánových dětí, kteří mluví plynně česky, často se už tolik neztotožňují s vietnamskými kořeny a více přijímají české zvyky. Na druhou stranu se pak v určitém věku obracejí ke svým kořenům a chtějí vietnamskou mentalitu pochopit. Objevují ji přes své přátele a rodiče, se kterými o tom více komunikují. I rodiče si pak uvědomují, jak je důležité být otevřen, a to nejen k českému obyvatelstvu, ale i ke svým dětem.
49
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
