Tři z nich leží na Kralovicku – u Vysoké Libyně, mezi Kralovicemi, Kožlany a Hradeckem a u olšanské usedlosti u Sedlce. Vyplývá to z odborné studie, kterou si nechal zpracovat odbor životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje. Představitelé kraje přitom už v polovině prosince loňského roku deklarovali, že se vznikem větrných elektráren nesouhlasí. Jejich stanovisko i nadále trvá.

„Studie poukázala na malá území v kraji, kde by elektrárny neměly negativní vliv na krajinu. Chybí tady ale další důležité aspekty, například zvážení zásahu do infrastruktury, souhlas obyvatel a podobně. Na našem postoji to vcelku nic nezměnilo, výstavbu větrníků ale nepovolujeme my. To mají v kompetenci místně příslušné stavební úřady a odbory,“ uvedl radní pro životní prostředí Boris Kreuzberg.

Kralovičtí si střeží Mariánskou Týnici

Představitelé Kralovic zaujímají jasně negativní stanovisko k elektrárnám, které by měly stát u Sedlce. „Zasahují do ochranného pásma tak významné památky, jakou je Mariánská Týnice. Ostatní vytypované lokality už nám tolik nevadí,“ vyjádřil se tajemník Městkého úřadu v Kralovicích Pavel Vrána.

Právě Sedlecko je však jedinou oblastí, o kterou se vážně zajímá investor. Sedm větrníků by tu podle původních předpokladů mělo stát už za dva roky. Řízení o vydání územního rozhodnutí ale bylo před několika málo týdny pozastaveno.

„Žadatel ani po výzvě nedoložil potřebné dokumenty,“ upřesnila důvod vedoucí odboru výstavby Městského úřadu Kralovice Hana Vorlová. Ani podle ní není nejnovější studie o umístění větrných elektráren úplná. „Vždycky se musí ověřit ještě zájmy jiných, ne jen dopad na krajinu. Je potřeba zohlednit postoj obyvatel, památkářů a podobně,“ podotkla Vorlová.

Proti větrníkům v blízkosti mariánskotýnského proboštství se staví i ředitelka zdejšího Muzea a galerie severního Plzeňska Irena Bukačová. „Představa, že poblíž objektu kláštera by měly vyrůst více než stopadesátimetrové obludy, je neúnosná,“ okomentovala situaci.

Naopak Sedlečtí vznik elektráren podpořili už před rokem v místním referendu.

Větrníky pokryjí tisíce domácností

Sedmička větrníků nedaleko Sedlce bude do středu vrtule vysoká 100 metrů a rozpětí vrtule je 77 metrů. Každý z nich bude mít výkon 1,5 megawattu. Přitom dvoumegawattová elektrárna dokáže podle zkušeností na jiných místech naší republiky elektřinou pokrýt až tisícovky domácností.

V olšanské usedlosti má navíc vzniknout informační centrum věnující se obnovitelným zdrojům. Pro data a poučení si sem budou moci chodit například třídy ze základních i středních škol.

Na Kralovicku fouká nejlépe

Studie se nezaměřuje pouze na Kralovicko. Odborníci posuzovali také oblasti okolo Mladého Smolivce a Kasejovic na jižním Plzeňsku, České Kubice a Všerub na Domažlicku a Soběšic na Klatovsku.

Z krajinného hlediska považují kromě Kralovicka vhodné pro výstavbu větrných elektráren pouze území východně od Soběšic.

To přidělalo těžkou hlavu investorům, kteří chtěli obří větrníky vybudovat na Blovicku, Kasejovicku a v blízkém okolí.

Tato místa totiž odborná studie kladně nevyhodnotila.

Jaké regulativy jsou doporučeny v odborné studii pro případné větrníky na třech vhodných územích v blízkosti Kralovic?

Oblast mezi Vysokou Libyní, Bílovem a Sedlcem

  • – Maximální krajinářsky únosná kapacita území jsou čtyři kusy vysokých větrných elektráren, nedoporučuje se výstavba větrných parků
  • – Maximální výška větrných elektráren daná výškou tubusu v místě rotoru je 80 metrů

Oblast Kralovice – Kožlany – Hradecko – Dřevec

  • – Maximální krajinářsky únosná kapacita území je dána osmi kusy vysokých větrných elektráren, nedoporučuje se výstavba větrných parků
  • – Maximální výška větrných elektráren daná výškou tubusu v místě rotoru je 90 metrů

Olšany, východně od Bukoviny (nedaleko Sedlce)

  • – Maximální krajinářsky únosná kapacita území jsou tři kusy vysokých větrných elektráren, nedoporučuje se výstavba větrných parků
  • – Maximální výška větrných elektráren daná výškou tubusu v místě rotoru je 70 metrů
Zdroj: Vyhodnocení možnosti umístění větrných elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny na vybraných územích Plzeňského kraje