K judu jej přivedli rodiče, když mu bylo osm let. „Byl jsem při těle a oni nevěděli, co se mnou, tak mne přihlásili na judo," vzpomíná na své sportovní začátky. A nebyl to vůbec špatný nápad – Zdeněk Vlček dnes patří v judu mezi světovou špičku, což potvrdil naposledy při listopadovém mistrovství světa.

Přípravy byly náročné. „Trénoval jsem desetkrát až dvanáctkrát týdně. Bez tvrdé přípravy to v dnešním veteránském judu prostě nejde," říká judista, kterému se dřina vyplatila. „Na mistrovství do Miami jsem jel s tím, že chci obhájit titul mistra světa," říká cílevědomě plzeňský rodák.

V prosinci si Zdeněk Vlček, který je kromě úspěšného judisty také doktorem práv, užíval zaslouženého odpočinku. „Z příprav na mistrovství jsem byl totiž dost unavený," přiznává. Přesto alespoň několikrát týdně do tělocvičny i posilovny zavítal.

Tvrdý režim

Od ledna však plzeňské legendě zase začal tvrdý režim. „Teď trénuji šestkrát až osmkrát týdně," svěřuje se Zdeněk Vlček. Piluje nejen samotné judo na žíněnce, ale důležité je také rehabilitační a koordinační cvičení a posilování. „Tréninky samozřejmě bolí čím dál tím víc, to je tím, jak člověk stárne. Musím si proto velmi pečlivě hlídat také stravu a regeneraci," svěřuje se člen Judoclubu Plzeň, který zápasí už téměř půl století.

Kromě juda provozuje i další sporty. „Rád jezdím na hory, baví mne sjezdové lyžování i běžky," podotýká s tím, že rekreačně zvládá snad všechny běžné sporty.

Velké sportovní plány má i na letošní rok – čeká jej několik hlavních veteránských závodů a zejména mistrovství Evropy a světa. „Pokud mě neporazí artróza, tak určitě závodit budu," slibuje Zdeněk Vlček, který zápasí v kategorii nad 100 kilogramů.