„Obdobné práce ukládají soudy jako alternativní tresty, např. za krádeže. Takže nezaměstnaní jsou trestáni jako zloději za to, že jejich bývalý zaměstnavatel zkrachoval,“ píše do diskuze na webu Deníku jeden ze čtenářů. Podobné emoce vyvolává i zákonem daná možnost úřadu nabídnout veřejnou službu uchazečům o zaměstnání už po dvou měsících.
Strach vyvolává i to, že pokud uchazeč veřejnou službu odmítne, bude z evidence příslušného úřadu práce vyřazen. O opětovné zapsání do evidence si pak může požádat až po šesti měsících.
„V praxi ale nabízíme veřejnou službu uchazečům, kteří jsou déle než rok bez práce,“ uklidňuje Magdaléna Čadová z krajské pobočky Úřadu práce a doplňuje: „ Dvouměsíční lhůtu bychom využili pouze v případech, že se nám uchazeč vrátí po několikáté.“
Nové na celém systému je především to, že nyní uchazeče doporučuje Úřad práce, zatímco samotnou práci organizují nasmlouvaní realizátoři. Těch má krajská pobočka v současné době přibližně 40 a další jsou v jednání. V drtivé většině jsou to obce, ale realizátorem může být třeba i nezisková organizace nebo společnost s ručením omezeným, jejíž činnost směřuje k veřejnému prospěchu. Veřejná služba se tak velmi blíží civilní službě, která fungovala do roku 2004 jako alternativa k povinné vojenské docházce.
„Veřejná služba velmi dobře funguje ve čtyřech největších plzeňských obvodech,“ říká Magdaléna Čadová a jedním dechem dodává: „Pro nás jako úřad i pro řadu uchazečů je pozitivní, že mohou něco dělat.“ Někteří nezaměstnaní mluví o veřejné službě poměrně smířlivě. „Kdybych to odmítl, tak mne pracák vyřadí z evidence, což za to nestojí,“ říká jeden dlouhodobě nezaměstnaných z Plzně a hned připomíná. „Proto jsem byl smířený, že dřív nebo později na veřejné služby budu muset nastoupit. Jen je bída, že je to zadarmo,“ doplňuje.
Veřejná služba má za cíl, aby delší dobu nezaměstnaní uchazeči neztráceli pracovní návyky. Z více než 24 tisíc nezaměstnaných v celém kraji se ale zatím týká jen velmi malého vzorku. K 19. lednu letošního roku jich bylo 230. Úřad má veřejnou službu na starost podle zákona od 1. ledna letošního roku. Dříve spadala pod obce, se kterými úřad připravoval a konzultoval fungování systému už od listopadu.
Veřejná služba bývá v očích veřejnosti často zaměňována s obecně prospěšnými pracemi, které jsou za trest, méně často pak s veřejně prospěšnými pracemi, za které jsou na rozdíl od veřejné služby vypláceny peníze.
Vít Poláček