Na místě, kde se mají stavět nové rodinné domy, stávala vesnice už před více než sedmi tisíci lety. A základy takto starých staveb tu zůstaly ukryty pod zemí dodnes. „Zatím jsme zachytili pět až šest domů, tři jsme odkryli kompletně,“ prozradila vedoucí archeologického výzkumu Markéta Sochorová ze Západočeského muzea v Plzni.

Neolitičtí osadníci se již neživili jen lovem zvěře a sběrem plodů, jak tomu bylo ve starší a střední době kamenné. Přešli na usedlý způsob života, pěstovali obilí, chovali domácí zvířata a vyráběli keramické nádoby. Keramika patří na archeologických lokalitách obecně k vůbec nejčastějším nálezům, a jinak tomu není ani v Dobřanech. „Nacházíme velké množství zlomků keramiky, z nichž v několika případech bude možné zrekonstruovat téměř celé nádoby. V jednom ze sídlištních objektů se nám podařilo najít i část zvířecí plastiky,“ prozradila Sochorová. O dalším osídlení lokality svědčí i nálezy keramiky z mladších období pravěku.

Zajímavé je, v jak velikých domech neolitičtí zemědělci žili. Zatímco v naprosté většině následujících období pravěku se rodiny vešly do domů se čtvercovým půdorysem o straně kolem pěti až šesti metrů, neolitické rodiny bydlely v domech podobné šířky, ale jejich délka dosahovala dvaceti až čtyřiceti metrů. Orientované byly z jihu na sever. Dodnes badatelé s určitostí nepřišli na to, k čemu byl tak obrovský prostor domu využívaný.

Velmi dobře je ale znám půdorys dlouhých domů, který je na nalezištích z tohoto období stále stejný na území velké části Evropy. Konstrukce domu byla tvořena z mnoha sloupů či kůlů, jež podepíraly konstrukci střechy. Po nich v zemi zůstaly sloupové jamky, které jsou koncentrovanější v místech obvodových stěn. Kůly byly vypletené proutím a omazané hlínou s příměsí slámy.

Podél dlouhých domů se při výzkumech nacházejí velké jámy, takzvané hliníky. Mezi archeology převažuje názor, že odsud mohli neolitičtí obyvatelé čerpat hlínu na omazávání stěn a výrobu keramiky. Postupem času byly jámy zaneseny sídlištním odpadem a zeminou.

Archeologové tak z těchto objektů získávají velké množství artefaktů. „Kromě keramiky jsme našli i štípané a broušené kamenné nástroje, jako například sekery, mezi nálezy jsou ale také zlomky kamenných brousků a drtidel,“ řekla Sochorová.

Některé jámy na neolitickém sídlišti sloužily jako zásobnice pro uchovávání potravin. Archeologové z jejich výplně odebírají vzorky, jejichž rozborom lze zjistit přítomnost organických zbytků. V určitých případech je možné určit, o jaké druhy obilnin, luštěnin či semen se jedná.

K dalším zajímavostem neolitického sídliště u léčebny bezesporu patří také nález pozůstatků pece. V té si neolitičtí lidé nejspíš pekli chleba.

První pozůstatky osídlení z mladší doby kamenné se v této lokalitě našly již v druhé polovině 19. století, kdy pozemek sloužil jako zelinářská zahrada pro potřeby psychiatrické léčebny.