Vědci zjišťují, jak lidé cítí hořkost, otestovat se můžete i v Plzni

Jsou lidé, kteří hořkou chuť vnímají, a pak ti, kteří ji necítí. Jak jsou na tom Češi, nyní zjišťují vědci z Masarykovy univerzity v Brně. Otestovat se může kdokoli, papírky jsou k vyzvednutí na dvanácti místech republiky, mimo jiné i v Knihkupectví Fraus v Goethově ulici v Plzni.

„Cílem tohoto experimentu je porovnání obyvatel České a Slovenské republiky s pomocí tří jednoduchých znaků. Jedním z nich je právě schopnost či neschopnost cítit hořkou chuť," vysvětluje vedoucí projektu genetik Pavel Lízal z Masarykovy univerzity v Brně.

Tuto chuť totiž vnímá jen část lidí ('chutnači'), těm ostatním se říká 'nechutnači' a jejich procento se mění dle populace. „Například u jihoamerických indiánů se nechutnači téměř nevyskytují, v jiných populacích se jejich četnost pohybuje mezi 10 až 40 procenty a například na některých místech Indie nechutnači dokonce převažují," podotýká Lízal. Za tyto rozdíly je zodpovědný gen nalézající se na chromozomu č. 7.

Hořkost se testuje pomocí bílého testovacího papírku, který je napuštěn nezávadnou látkou fenylthiokarbamid.

Výzkum ale zkoumá i další věci. „Druhým znakem, který nám poslouží k popisu a srovnání Čechů a Slováků, je schopnost prohnout jazyk do korýtka. Tento znak byl zkoumán v několika populacích a opět se velmi liší procento lidí, kteří jazyk srolovat umí a těch, kdo to nedokážou," říká brněnský vědec. A třetím znakem, který autory průzkumu zajímá, je barva očí testovaného a jeho partnera. Jde o vyvrácení či potvrzení hypotézy, že lidé upřednostňují partnera se stejnou barvou očí.

Do testování se lze zapojit do konce září. Průběžné výsledky a počty zapojených testovačů najdete také na webu www.vesmir.cz.