Nástup Alzheimerovy choroby je z hlediska vnějšího fungování člověka často velmi kolísavý. Jeden den člověk funguje téměř normálně, ale druhý den mu paměť selhává, poté je opět v lepší formě. „V tomto stadiu ještě vzpomínky v mozku jsou, ale prostě za nějakých okolností jsou nedostupné a nedokáží se vybavit," myslí si Karel Ježek, vedoucí Laboratoře experimentální neurofyziologie Biomedicínského centra v Plzni.

A právě s tímto modelem vědci na západě Čech pracují. „Testujeme hypotézu, že tato první fáze je způsobena poruchou komunikace mezi jednotlivými částmi paměťového systému," doplňuje vedoucí laboratoře.

Testuje se na potkanech

Všechny mozkové části mohou být schopny informaci zpracovat dobře, ale pokud se mezi sebou nedomluví, tak celek nefunguje. „Představte si semafory ve městě. Když jsou dobře synchronizované, tak projedete bez problémů, když ne, tak stojíte. Ovšem v mozku je to jiné v tom, že informace se jen nezastaví, ale úplně ztratí," uvádí vedoucí laboratoře.

Zatím 'projíždí přes semafory' laboratorní potkani s mikroelektrodami. Hlodavci nesou dva lidské geny spojované s Alzheimerovou chorobou. Cílem je charakterizovat časový průběh nástupu choroby a poté sledovat změny na úrovni jednotlivých neuronů paměťového systému. Hypotéza bude otestována na potkanech v dalších pěti letech.

„Kdyby se podařilo mechanismus identifikovat a byl by dobře uchopitelný, v praxi by se pak dalo uvažovat o umělé stimulaci, která by neurální kaskádu sesynchronizovala," vysvětluje Ježek. Laicky řečeno, stimulací by se semafory přepínaly na zelenou. „Ale jednoduchá řešení v neurovědách zatím neznáme, je to běh na dlouhou trať," upozorňuje následně vědec.

Nemoc má stále více lidí

Odborníci zatím zjišťují, jak se z rozsáhlého archivu uložených vzpomínek vybírají v daný moment jen ty, které odpovídají aktuálním potřebám. A také se snaží zachytit fáze devastující nemoci. „Snažíme se zachytit nástup Alzheimerovy choroby, abychom následně pomocí mikroelektrod dokázali identifikovat mechanismus, kterým se paměťový deficit u člověka stupňuje," vysvětluje Ježek.

Alzheimer je v poslední době diagnostikován stále více lidem. „Je to způsobeno mnoha faktory a dosud nevíme, které jsou klíčové. Ale už jen tím, že jde o chorobu vyššího věku a populace stárne, onemocnění nabylo rozměrů celosvětové pandemie," zdůvodňuje vědec.

Jen malé procento choroby je dědičné. „Vyšší procento představují případy, které se v rodině objeví a neví se proč," dodává Ježek.