Úly postihla melicitoza. „O radu mi volají lidé z celé republiky, takže bych řekl, že je to velmi rozšířený problém," řekl Deníku včelař Josef Kadlec, člen výboru Českého svazu včelařů.

Melicitoza, což je druh sacharidu, se vyskytuje v medovici, kterou produkuje hmyz (například medovnice, stromovnice…). Nejčastěji se s ní lze setkat na smrku, modřínu a borovici. Včely na ni ovšem mohou narazit i na jedli, dubu, lípě, javoru a buku. A právě to je nejspíše důvod, proč se letošní med tak nevydařil.

„Květového medu bylo letos málo. Teď včely vyráběly med tmavý, tedy lesní, a s tím má právě spousta včelařů problém," upřesňuje Kadlec. Tmavý med se sacharidem melicitozy v tekutém stavu vydrží zhruba tři dny a pak tvrdne. Pokud tedy včelař netočí každých pár dní nebo na problém dokonce přijde pozdě, nemá šanci med vytočit.

Neexistuje dokonce ani univerzální recept, co s rámky naplněnými ztvrdlým medem dělat. „Já jsem měl štěstí, ze dvou úlů jsem vytočil zhruba 50 kilo, ale známí dělají první poslední a nedaří se jim," svěřil se soukromý včelař Tomáš Kovář. Někteří med snaživě lisují, jiní jej namočený v teplé vodě vrací na přepracování do úlu a někteří plásty ořezávají a doufají, že v hlubších vrstvách narazí alespoň na něco, co se dá vytočit.

„Kdyby nebyly ty problémy, med je krásný, letos se vydařil. Dokonce ještě teď včely nosí zásoby. Medovice je stále dost. Ještě nedávno mi v úlu přibyla dvě a půl kila za den," popisuje situaci Josef Kadlec. Podle něj je letošní rok pro včelaře zvláštní už od začátku, jelikož kromě medu se letos příliš nedařil ani odchov matek.

Přesto si spotřebitelé a zájemci o med nemusí zoufat. Ne všichni včelaři měli smůlu, takže nehrozí, že by med letos nebyl vůbec. „Když si člověk najde včelaře, jsem si jistý, že med získá," říká Kadlec.

Ani ceny za kilogram medu by se melicitoza příliš dotknout neměla. Zde hraje svou roli zcela jiný faktor, a to je počet včelařů a jejich včelstev. Obojího totiž rok od roku ubývá. „Vykupujeme i med ze zahraničí, například z italských Alp nebo španělských Pyrenejí," řekl Jiří Straka ze společnosti, která v Plzni med vykupuje.

Cena za kilogram medu se mezi včelaři pohybuje okolo 120 korun, na stáncích stojí sklenice i 140 Kč. „Včelaři, kteří nám med prodávají, chtějí více než sto korun za kilo, ovšem výsledná cena závisí i na obchodnících, jakou marži sklenicím přičtou," informuje Straka.

Jak vzniká med

1. včela sbírá nektar, medovici a pyl na květech
2. nektar je zpracován a umístěn v buňkách v úlu, kde z něj včely vypařují přebytečnou vodu
3. rámek s buňkami se vyndá a ověří se zralost, následně se med vytočí (odstředí) v medometu
4. včelař med prodává sám nebo odveze do výkupny
5. med v barelech se rozehřeje topnými spirálami a přefiltruje
6. další čistění probíhá ve vyčeřovací nádrži a znovu se filtruje
7. takto upravený med se rozlévá do sklenic a dodává do obchodů

Eliška Hřebenářová