„Jako první jsem dělala perníkovou chaloupku pro svou dceru a kupodivu se povedla, držela. Postupně jsem začala zkoušet nové a nové vzory a stal se z toho obrovský kůň,“ vzpomíná Fabišíková na své začátky.

Nejvíce práce má se svou švagrovou Barborou před Velikonocemi a Vánocemi, svátky, se kterými jsou tradiční zdobené perníčky nerozlučně spjaty. „Letos to ale nebylo takové. Vzhledem k tomu, co se děje, jsme jich dělaly asi kolem stovky. Jindy se dostáváme i k tisícovce,“ říká Barbora Fabišiková, která se k Lucii připojila před třemi roky, společně tvoří pod značkou Na plech.

Ilustrační foto.
Rychlotesty na Covid selhávají, hygienici jim nevěří

Se svými pochoutkami slaví úspěch. „Jezdíme po trzích, perníčky na přání vyrábíme prakticky pořád. Těsto máme vlastní, původní recept je sice z internetu, ale postupně upravovaný, aby se nám s ním dobře pracovalo,“ pokračuje Lucie.

Inspirace ke zdobení hledá leckde. „Velikonoční perníčky jsou ale zdobené vysloveně podle chodského vzoru, kterým jsem byla od malička obklopená, protože maminka takové věci sbírala,“ vzpomíná. „Když jsem byla malá, malovala jsem pořád kytičky a blbinky a nevěděla, k čemu to je. Přišla jsem na to až s perníčky,“ usmívá se Lucie.

Že obě ženy perníčkům propadly, dokazuje Barbora také jedním ze svých tetování, připomínajícím motivy, kterými jsou jejich výtvory ozdobeny. „Vždy si nechávám vytetovat něco, co je se mnou spojené. A perníčky mě provázejí už třetím rokem,“ vysvětluje svoji volbu.

Pečení by se chtěly časem věnovat na plný úvazek, Lucie se zatím živí jako cukrářka, Barbora pracuje v kuchyni. „Děláme vše pro to, abychom jednou vlastní výrobnu měli,“ uzavírá Barbora.