Varhanáře, kteří před několika sty let dostávali jednu zakázku na stavbu varhan za druhou, by určitě těšilo, jakou péči jejich nástrojům věnujeme dnes. Záchrana, restaurování nebo jen oprava varhan je, dá se říct, v kurzu a mnohdy zcela ztichlým píšťalám se už podařilo vrátit hlas nebo na to ještě čekají.

Na Plzeňsku se nejvíce mluví o dvou varhanách. Záchranu těch z manětínského kostela sv. Barbory odstartovalo sdružení Svět podle Jakuba a dnes je v první fázi. Vzácný nástroj z roku 1721 vytvořil proslulý Leopold Spiegel, a zatímco je v péči restaurátorů, obnovuje církev a město Manětín kostel, jenž byl v havarijním stavu.

Nadační fond Přátelé dobřanských varhan se zase v Dobřanech snaží o unikát. V kostele sv. Mikuláše chce restaurovat varhanní skříň a vestavět do ní nový nástroj – do původní barokní skříně je v plánu umístit co nejvěrnější kopii takzvaných bachovských varhan.

V tachovském okrese se v posledních letech podařilo restaurovat či částečně opravit několik těchto hudebních nástrojů. Jedním z příkladů mohou být varhany z kostela sv. Anny v Plané. Nástroj z roku 1730 prošel restaurátorskou dílnou v roce 2014 a veřejnosti znovu zahrál před čtyřmi roky. „Nástroj má nyní zvuk, jaký mohl mít na začátku osmnáctého století,“ vysvětlil restaurátor Boris Mettler, který má restaurátorskou dílnu na Olomoucku, pochází ovšem z Lužné u Boru a absolvoval tachovské gymnázium. Tým kolem Mettlera obnovil nejen původní barokní dispozice, ale rovněž výšku ladění.

Na Domažlicku odstartovaly opravy varhan v kdyňském kostele sv. Mikuláše a hotovo má být do konce roku. Velmi cenný nástroj postavila varhanářská rodina Gartnerů z Tachova. „Varhanář Vorlíček si varhany odvezl a nyní je začíná opravovat. V první etapě dojde na očištění a ozáření nástroje kvůli zahubení červotoče,“ informuje Jan Kadlec, jeden z kdyňských zastupitelů, iniciátor celé opravy.

Na více než dva miliony korun přišlo restaurování historických varhan v kostele svaté Markéty na náměstí v Kašperských Horách na Klatovsku. „Jde o dvoumanuálový nástroj se sedmnácti rejstříky a pedálem z roku 1801 postavený v duchu klasického barokního varhanářství plzeňským stavitelem varhan Františkem Nollim. Zásadní poškození varhan způsobilo kromě zubu času i řádění červotoče,“ popsal pro Deník nástroj historik kašperskohorského muzea Šumavy Vladimír Horpeniak.

Historické varhany v kostele svatého Filipa a Jakuba chtějí opravit také v Dlouhé Vsi u Sušice, pomůže jim veřejná sbírka. Oprava zhruba třistaletého nástroje přijde podle odhadů na jeden a půl až dva miliony korun. „Varhany potřebují kompletní opravu,“ uvedla Marie Bubeníková, předsedkyně spolku Živá obec, který Dlouhoveští letos založili právě kvůli záchraně varhan.