„K jídlu jsme totiž chystali dvanáct chodů. Hlavní pokrm je stejně jako v Čechách kapr a bramborový salát, i když ten se připravuje trochu jinak. Pak se ještě podává vepřové maso s česnekovou omáčkou a kukuřičnou kaší," uvedla Iutis, která se ve svých necelých devatenácti letech přestěhovala do České republiky.

Na svátečním stole ovšem nesměly chybět ještě další pochoutky, některé moldavské, jiné ukrajinské, protože Oxana vyrůstala ve smíšeném manželství. „Připravovali jsme třeba šubu, což jsou matjesy s červenou řepou, cibulí, bramborami a mrkví, pak holubce, tedy vinné listy s mletým masem. Ze sladkých jídel vždycky došlo na dort Napoleon, který se vyrábí z listového těsta a je plněný vanilkovým krémem," popsala cizinka. K pití se samozřejmě podávalo červené víno. Rodina se ale nesešla čtyřiadvacátého, jak je zvykem v Čechách, nýbrž až 31. prosince. „Šlo vlastně o oslavy Vánoc a zároveň Nového roku," vysvětlila Moldavanka, která se do Plzně provdala a kromě svého rodného příjmení Iutis používá ještě Klenovcová. Právě proto už v současnosti drží svátky, kdy si křesťané připomínají narození Ježíše Krista, převážně českým způsobem.

Atypické Vánoce zažívala také Karolína Suchá z Plzeňska, jejíž matka pochází z Chile. „Tamější atmosféra není taková jako česká. V prosinci se teploty pohybují kolem pěta-třiceti stupňů Celsia. Takže děti mají prázdniny a volný čas tráví lidé třeba na pláži," nastínila studentka. Podle jejího názoru ovšem obyvatelé Chile silněji vnímají potřebu rodinných setkání. „Naše chilská rodina je obrovská, dědeček má spoustu sourozenců a všechny je naráz potkat je opravdu skvělý zážitek," řekla Suchá. Tento rok zůstává se svými blízkými v tuzemsku. Na Štědrý den si tedy nedají polévku z mušlí a empanády (což jsou smažené kapsy plněné směsí masa, rozinek a oliv), ale českého kapra s bramborovým salátem. Sladkou tečkou bude jistě cukroví. „Chilané ho nepečou, recept na vanilkové rohlíčky proto neznají. Když jsem tam půl roku žila a prodávala cukroví po škole, mohli se po něm všichni utlouct," usmívala se Suchá. Protože Jihoameričané podle ní nemají speciální zvyky, upřednostňují českou tradici – dárky jim tedy pod stromeček nenosí Santa nebo také Viejito Pascuero, ale Ježíšek.

AMERICKÉ I ČESKÉ CUKROVÍ. Maria Nam připravuje na Vánoce vosí hnízda i cookies. Na svátečním stole ale nechybí ani tradiční jihokorejské sladké bramborové nudle neboli japchae.

Oproti tomu v jihokorejské rodině Nam, která od roku 1993 bydlí v západočeské metropoli, byste jedli nebo smrček hledali jen těžko. „S rodiči jsme si řekli, že dárky už si dávat nebudeme. Dostávali jsme je jenom jako děti," vysvětlila Maria Nam. Vánoce nejsou původním asijským svátkem, v tamější kultuře je v této souvislosti nejvíce patrný americký vliv. „Jako štědrovečerní chod proto podáváme krůtu s bramborovým salátem. Já peču české i americké cukroví. Ale připravujeme také tradiční jihokorejskou dobrotu, kterou jsou japchae, tedy sladké bramborové nudle," doplnila Nam.