Nucené uzavření přineslo velké problémy i zoologickým zahradám v Plzeňském kraji. Soukromá zoo v Plasích na severu Plzeňska už propustila víc než polovinu zaměstnanců a bojuje kvůli nulovým příjmům o přežití. Zoologická a botanická zahrada města Plzně je na tom lépe. I když její ztráty jdou do milionů korun, může se spolehnout na pomoc magistrátu.

PŘÍSNÁ KARANTÉNA

Zoo v Plzni, která má 137 zaměstnanců, z nichž 55 se přímo stará o zvířata, přijala velmi přísná karanténní opatření, aby zabránila nákaze personálu, který lze jen těžko nahradit. „Ošetřovatelé, ale i zahradníci a všichni, co mají na starosti péči o areál a zvířata, jsou striktně rozděleni na dvě různé směny. Ty se nesetkávají, i v rámci denního provozu udržují zaměstnanci maximální rozestupy mezi sebou a nepotkávají se. Do zoo kromě zaměstnanců žádné cizí osoby nesmějí. Vstup je znemožněn všem,“ řekl Deníku mluvčí zoo Martin Vobruba. Dodal, že se jim hlásí brigádníci, ale využít je nelze. „Tím, že se provoz upravil, aby se lidé nepotkávali, tak by příchod vnějšího a navíc nezaškoleného činitele byl kontraproduktivní,“ vysvětlil Vobruba.

Zoo chybí příjmy ze vstupného či prodeje suvenýrů, a tak uvítá pomoc od každého svého příznivce. Nejideálnější je adopce zvířat. „Máme už asi dvě desítky nových, koronavirových adopcí. Podpořena byla zvířata, která dosud nikdy podpořena nebyla. Spoustu kmotrů předčasně prodlužuje svůj adopční vztah a dává nám dříve svůj příspěvek, za což moc děkujeme. To je pomoc, která je pro nás aktuálně nejlepší,“ řekl Vobruba.

I přes pomoc veřejnosti ztráta zoo, byť je v úsporném režimu, rychle roste. „Dluh kvůli nouzovým opatřením a uzavření areálu je zatím 4,5 milionu korun,“ informoval Deník první náměstek plzeňského primátora Roman Zarzycký s tím, že žádná významná katastrofa podle něj ale nehrozí. „K vyhrocení situace tak, že by nebyl dostatek provozních prostředků na udržení kmenových zaměstnanců či krmení zvířat, zatím nedochází. Provoz funguje v pomyslném Stand by režimu a zvířata mají možnost užívat si nerušeně jara. Za sebe osobně počítám s tím, že město Plzeň zoologické a botanické zahradě pomůže vzniklé škody z významné části saturovat,“ prohlásil Zarzycký.

I přes uzavření nechce zoo ztratit kontakt se svými příznivci. „Zvýšili jsme komunikaci s veřejností na sociálních sítích a využíváme také náš youtube kanál, takže lidem, kteří mají rádi zahradu a chybí jim, přinášíme alespoň co nejvíc aktuálních fotografií a krátkých videí,“ uzavřel Vobruba.

ZABÍJET ZVÍŘATA? TO V PLASECH NECHTĚJÍ

Rodinná zoo v Plasích, kde mají přes dvě stě zvířat, mezi nimiž jsou tygři, lvi, levharti, opice, papoušci a další, je na tom mnohem hůře než její velká plzeňská sestra. „Měli jsme dvanáct zaměstnanců, ale některé jsme už museli propustit, protože jsme neměli na jejich výplaty. Zůstala nám necelá polovina pracovníků. K redukci jsme museli sáhnout, i když neradi, protože o zvířata se musíte pořád starat. Na nic ale nemáme peníze. Nám nikdo nic nedá, protože jsme soukromá zoo. Nedostáváme vůbec žádné dotace, vše si financujeme sami, přičemž veškerý náš příjem je v podstatě jen ze vstupného. To je ale teď nulové. Musíme přitom platit elektřinu, vodu, plyn, úvěry a samozřejmě krmení – a já zkrmím 500 kg masa za týden,“ popsal situaci majitel zoo Petr Neuman, podle něhož se naštěstí našli hodní lidé, kteří se jim snaží pomoci, poskytnou třeba krmení. Nejvíce by jim podle něj v současné době ale pomohly peníze, ty nemají vůbec žádné. „Lidé mohou adoptovat zvířata nebo si zakoupit třeba vstup do zoo. Teď ho zaplatí a přijedou, až to bude možné. Hledáme všechny možné způsoby, jak zoo zachránit, protože ani v nejmenším nechceme připustit, že zkrachujeme a budeme dávat zvířata pryč nebo je dokonce zabíjet,“ uvedl Neuman.