Jindřiška Jandečková z Jarova na jižním Plzeňsku, která letos oslaví padesátiny, už dělala v životě leccos. Živila se ochutnáváním šampaňského, jako finanční poradkyně, ale pracovala i v kravíně. V posledních letech této matce tří dětí učarovala výroba produktů z kravského mléka. Letos její rodinná sýrárna získala ocenění Regionální potravina Plzeňského kraje za Jarovský čerstvý přírodní sýr.

„Je to asi osm let, co jsem se seznámila se ženou, která vyráběla kozí sýry. Inspirovalo mě to a začala jsem sama vyrábět metodou pokus – omyl. Chytilo mě to a už jsem u toho zůstala,“ řekla Deníku Jandečková, která už pět let provozuje oficiální rodinnou sýrárnu. „Začátky byly hodně těžké. Krajská veterinární správa má dvoje noty, jedny státní, jedny Evropské unie, a oni se musí vejít do obojího. Přitom si to mnohdy protiřečí. A je to nastavené na velké mlékárny a na nás malé se moc nemyslí. Ale když je z obou stran vůle, vše jde vyřešit. A já měla štěstí na úředníky,“ usmála se Jandečková.

Zdroj: Milan Kilián

Zdroj: Deník

Od loňska už není na vše sama, pomáhá jí syn Jakub. Zkoušela vyrábět i z kozího mléka, ale od toho upustila a dnes používá výhradně mléko kravské. Zajistit ho však nebylo snadné. „Dodavatelé mají většinou smlouvy s mlékárnami, že kromě nich nesmějí nikomu jinému dodávat. A když jde o menšího producenta, tak ten by chtěl, abych odebírala veškerou denní produkci, co nadojí, ale to by byla sebevražda. To jsem nechtěla,“ uvedla s tím, že se jí nakonec podařilo získat dva kvalitní dodavatele. Měsíčně v průměru spotřebuje dva až dva a půl tisíce litrů kravského mléka. „S výrobou másla jsem již přestala, ale i tak dělám poměrně dost druhů výrobků. Od jogurtů, přes kefíry, pomazánky, měkké, tvrdé a tahané sýry a tvaroh, až po dezerty či nanuky. Celkem asi deset druhů výrobků plus příchutě,“ informovala.

Ilustrační foto.
ČEZ od května odpojil na západě Čech desítky domácností od energií

V začátcích hledala receptury pro výrobu na internetu a sbírala zkušenosti od kolegů, kteří se již výrobou zabývali. Po dvou letech domácího zkoušení šla na první kurz. „Pak jsem absolvovala rekvalifikaci v Kroměříži, konkrétně dva učební obory, mlékařinu a sýrařinu. Dnes jsou základem našich jogurtů, sýrů i dalších výrobků osvědčené, léty ověřené receptury, které jsem si upravila k obrazu svému, aby to lidem co nejvíce chutnalo. Experimentuji s různými příchutěmi, třeba právě dnes děláme sýr s lanýžem,“ popsala Jandečková. Doplnila, že chutě zákazníků se mění, jednou je větší zájem o jeden produkt, další týden o jiný. V létě hodně táhnou např. sýry na gril.

S výjimkou syřidla není v jejích výrobcích žádná chemicky vyrobená přísada. „Už mám i dodavatele ovocných komponentů do jogurtů, do kefírů, které jsou úplně bez chemie, většina v biokvalitě, což je super,“ pochvalovala si Jandečková, která připomněla, že lidé musejí na to, že do výrobků nedává žádné konzervanty, pamatovat. Nevydrží tak dlouho, jako třeba zboží zakoupené v supermarketu.

Jindřiška Jandečková při výrobě sýra. Na dalších snímcích jsou její hotové výrobky a sýrové dárky, které zhotovuje pro různé příležitosti.Jindřiška Jandečková při výrobě sýra. Na dalších snímcích jsou její hotové výrobky a sýrové dárky, které zhotovuje pro různé příležitosti.Zdroj: Deník/Milan Kilián a archiv J. Jandečkové

Ocenění Regionální potravina Plzeňského kraje Jandečkovou potěšilo. „Doufám také, že nám to otevře dveře do prodejen zdravé výživy, farmářských obchodů a podobně. Abychom prostě byli blíž lidem, protože doba je zlá. Pro tři, čtyři jogurty k nám dnes nikdo nepojede,“ vysvětlila. Nad otázkou, jestli se dá malou rodinnou sýrárnou uživit, se jen pousmála. „Je to čím dál tím těžší. Ale dá se. Když člověk není náročný, nechce jíst ze zlatých talířů zlatým příborem a stačí mu, že má co jíst a má si co obléct, tak se tím uživit dá,“ uzavřela.

Recept na domácí jogurt

Na závěr přidala Jindřiška Jandečková pro čtenáře Deníku radu, jak si vyrobit chutný domácí jogurt. Je to podle ní docela snadné. Pořídíte si mléko od kravky nebo z mlékomatu. Množství záleží na tom, kolik jogurtu chcete mít. Z pěti litrů mléka je pět litrů jogurtu, pokud z něj neděláte řecký a nevykapáváte ho. Mléko poté přivedete téměř k varu, na 90 až 95 stupňů Celsia. Je třeba ho nechat cca deset minut v této teplotě, pak zchladit na 40 až 42 stupňů. Na tzv. zaočkování se dá použít jogurt zakoupený v obchodě. Musí být živý, takže třeba Hollandia, Choceňský a podobně. Dává se jedna polévková lžíce na litr mléka. Zamícháte a necháte stát při 40 až 42 stupních. Nejlepší je nádobu zabalit třeba do peřiny, naše babičky to dávaly do postele. Po cca pěti hodinách je třeba to dát vychladit do ledničky. A to alespoň na deset hodin. Pak už si přidáte, na co máte chuť. Čerstvé ovoce, marmelády, müsli… Dají se z toho dělat tzatziki, jogurt se dá použít na marinády na maso a mnoho dalšího. Při dobrém skladování, tedy maximálně 8 stupních Celsia, vydrží i dva týdny.