Obyvatelé spodní části ulice začali sepisovat petici proti majitelům autodílny na jejím začátku. Stěžují si především na to, že Jaroslav Veis se svojí matkou, blokují parkovací místa v ulici nepojízdnými auty a všemožně ztrpčují život svým sousedům. Kromě samotného servisu, patří Veisovým ještě pozemek zaplněný vraky těsně nad řekou. Poslední kapkou do ohně bylo zjištění, že matka se synem zažádali o povolení provozovat na svém pozemku ekologickou likvidaci autovraků a nechali pokácet vzrostlé duby.
Vraky tu jsou už patnáct let
„Autovraky už na pozemku skladuje paní Veisová asi patnáct let a vidíte to sám, jsme pár metrů od řeky,“ ukazuje na pozemek plný částí aut obyvatelka sousedního domku Marta Květoňová. „Když přišla v roce 2002 povodeň, přelila se voda přes všechno, co na pozemku měla, a klády, které jí uplavaly, rozbily sousedovi skleník. Na ulici se tu neustále střídají auta čekající na opravu, přičemž některá tu stojí i řadu měsíců,“ stěžuje si Květoňová a dodává, že podle jejího názoru by si Veisovi měli za tímto účelem pronajmout nějaký pozemek. Vraky, které na pozemku stojí, prý navíc nejsou ani v nejmenším zajištěny proti úniku nebezpečných látek.
Na otázku, zda se zkoušeli obyvatelé domů v blízkosti vrakoviště s paní Veisovou domluvit, odpovídá stejně jako žena z protějšího domu Iris Pejcharová. „Domluvit se s ní absolutně nejde. Bývalá starostka našeho obvodu, paní Maříková, jí šla strašně na ruku a kdykoliv jsme se na úřad obrátili s nějakým problémem, byli jsme prohrávající,“ říká doslova. Rozpačitý pocit mají obě ženy i z přístupu úřadů. Začaly proto sepisovat petici proti povolení provozovat v Říční ulici ekologickou likvidaci autovraků, což je činnost, o kterou by Veisovi své podnikání rádi rozšířili.
„Pokud Veisovi povolení dostanou, nevíme, co budeme dělat. Když si můj syn chtěl postavit přístavbu nad garáží, okamžitě mu to zamítli s tím, že bydlíme v povodňovém pásmu. Likvidace vraků tu ale asi nikomu nevadí,“ lomí rukama Květoňová. „Už si nevím rady, kvůli těm stromům, co dneska kácí, jsem nespala celou noc,“ dodává.
Nechci, aby stromy někoho zabily
Sám Jaroslav Veis ale vidí celou situaci úplně jinak a rovnou předkládá štos všemožných povolení. „Od rána dnes nedělám nic jiného, než že tu přijímám novináře a zástupce nejrůznějších institucí,“ říká s úsměvem. Paní Květoňovou a Pejcharovou označuje za notorické stěžovatelky a za pravdu jim dává snad jen v tom, že před sedmi lety se jeho skladem vraků prohnala povodeň. „Zřejmě se už tenkrát podmáčely kořeny stromů na mém pozemku a začaly pomalu uhnívat. Když přišla v půlce letošního června vichřice, jeden z obrovských dubů se skácel k zemi. Když jsem pak viděl, v jakém stavu jeho kořeny jsou, okamžitě jsem zažádal o povolení porazit i zbývající dva. Víte, opravdu nestojím o to, aby padl další a zabil někoho, kdo zrovna půjde kolem,“ dodává Veis.
Spor mezi jím, jeho matkou a obyvatelkami spodní části ulice připouští. „Je pravda, že v ulici parkují některá auta, která jsou určená k opravě. Parkují ale na mém pozemku a před mým vjezdem,“ ukazuje prostor přiléhající k ohradě. „Jestli tu má někdo problémy s parkováním, tak je to paní Pejcharová a její dětičky. Mají dohromady tři auta a každou chvíli stojí někdo z nich buď v zákazu stání, nebo dokonce v protisměru, jako třeba právě teď, ukazuje Veisová na opodál zaparkovanou zelenou Fabii. „Ve stavebním povolení k domu, v němž paní Pejcharová bydlí, je ale jasně uvedeno, že parkovací místa pro tento dům, jsou v sousední ulici za domem, volno bývá i tady hned za rohem v boční ulici, ale to je nezajímá. Paní Květoňová si před svůj dům staví dokonce dřevěné zátarasy, aby si nikdo nezaparkoval auto před její barák,“ dodává Veis.
Dohoda? Asi ne…
Co se zřízení provozu na ekologickou likvidaci autovraků týče, jsou Veisovi toho názoru, že jde jen o velké nedorozumění. „Samozřejmě, že vraky nechceme likvidovat na pozemku dole u řeky, to všechno bude probíhat tady v autodílně, která splňuje veškeré technické požadavky. Problém je v tom, že obě dvě místa jsou ve stejné ulici a jestli si dámy někde něco přečetly, tak je to asi trochu zmátlo,“ uzavírá Veis. Se sousedkami stěžujícími si na jeho chování, ale souhlasí ještě v jednom. Dohodnout se prý s nimi prý v brzké době nejspíš nebude možné…
