Mezi nimi byla například pětiletá Deniska Kreuzerová. I když prý úplně přesně neví, co ji ve škole čeká, těší se sem. Už má připravenou aktovku s witch, a dokonce umí napsat i několik písmenek. Alespoň ta, která stačí na podpis Deniska. Zápis zvládla s naprostým přehledem.

Statečně se představila paní učitelce Laďce Königsmarkové a vydala se s ní na prohlídku slabikáře, dalších pomůcek, ale i obrázků starších žáčků. A začala zkouška u velkého člověče, nezlob se. „Kolik jsi hodila?“ ptala se učitelka, zatímco její kolegyně Miloslava Nováková vyplňovala s Denisčinou maminkou papíry. Deniska spočítala puntíky na kostce a popošoupla figurku o stejný počet políček. Pak ohromila krásnou písničkou a následovalo malování, barvy, tvary a spousta dalších zajímavostí. Za odměnu dostala omalovánky, podle nichž už se může naučit i další písmenka, která ještě nezná.

Stejně starý Ludík Průcha k zápisu přistupoval trochu méně důvěřivě, ale nakonec se otrkal a také předvedl, co všechno dokáže. Do školy se mu na rozdíl od Denisky tolik nechtělo, takže není divu, že se nechtěl vzdát maminky jako psychické opory. Když vyrazila s ním, už to ale vše šlo jako po másle. Básnička o ježkovi i malování domečku, vedle kterého byl i traktor. Největším zádrhelem jeho zápisu byla neuvěřitelná náhoda nebo začarovaná kostka, která nechtěla házet nic jiného než dvojky. Když chtěla paní učitelka vědět, jestli je dvojka větší nebo menší číslo než to, které hodí ona, vznikl menší problém. Hodila také dvojku, a tak házela i maminka. A ejhle – dvojka. Takže nastoupil ředitel školy Jiří Šeffl, jenomže také s jiným číslem neuspěl. Po zápisu nakonec Ludík obrátil, protože se mu už škola líbila trochu víc, takže se sem začal i těšit. Chtěl by sem chodit s Tomášem, svým kamarádem ze školky.

Do zdejší školy v září nastoupí i o rok starší Julinka Beňasová. Bude dojíždět z Nových Mitrovic, ale vůbec se toho nebojí. „Budu jezdit autobusem,“ prohlásila suverénně s tím, že jí do školy doprovodí další děti z Mitrovic, mezi kterými je i její kamarád Dája. Ten už chodí do třetí třídy, takže si může vzít Jůlinku nastarost. Julinka má už jasno i v tom, s kým by chtěla sedět v lavici s Andulkou, kamarádkou ze školky.