Nebýt války, možná by se Alfred Offner také dostal do učebnic dějin výtvarného umění. Rumunský malíř byl kolegou Gustava Klimta, zakladatele skupiny Vídeňská secese. Kolem roku 1927 se stopy muže židovského původu ztrácejí. Znovu se objevují až o deset let později – v západních Čechách. Přes nacistickou hrozbou se ukrývá na poběžovickém zámku, kde zůstává ještě po válce. Během tohoto období vytváří desítky portrétů místních obyvatel a tamější německé šlechty. Vzácné kousky získané z osobních sbírek, které nikdy předtím nebyly vystaveny, se alespoň na chvilku vrátily do Poběžovic, kde se rodily. Návštěvníci mohou díla obdivovat už od dnešního dne.

Alfred Offner- narodil se 22. září 1879 v rumunských Czernowicích
- studoval umění na vídeňské a mnichovské univerzitě
- byl kolegou Gustava Klimta, zakladatele Vídeňské secese
- v roce 1927 odchází z Vídně, cestuje po Evropě
- následně se objevuje v západních Čechách, během druhé světové války se ukrývá před nacisty na poběžovickém zámku, v té době vytvořil desítky portrétů místních obyvatel i tehdejších šlechticů
- trpěl dýchacími potížemi, zemřel 22. března 1947 v Poběžovicích, kde je též pohřben

Příběh pojící se s objevením osobnosti Alfreda Offnera v sobě skrývá půvab i kouzlo tajemného. Blanka Kolářová a Jaroslava Zaprjanová jsou dlouholeté přítelkyně. Znají se z Poběžovic. Obě se jako dívenky setkávaly právě s rumunským malířem. Během druhé světové války nad ním držel ochrannou ruku severobrabantský šlechtický rod Coudenhove-Kalergi, jenž koupil poběžovické panství v roce 1864 a do roku 1945 na tamějším zámku pobýval. Jak se na západ Čech Alfred Offner vlastně dostal?

Talentovaný muž pohybující se mezi uměleckými světy Vídně a Mnichova v roce 1927 záhadně mizí. Nejdříve cestuje po Evropě, pak se usazuje právě v Poběžovicích. Dostupné historické dokumenty a vyprávění pamětníků hovoří o tom, že pocházel ze smíšené rodiny, otec byl židovského původu. Mimochodem právě v tomto městě byla svého času silná židovská komunita, dřívější synagogu a přilehlé domky dnes připomíná už pouze hřbitov založený roku 1613 nacházející se severozápadně od města.

Německá šlechta, jež Alfreda Offnera ve svém sídle ukrývala, tím nepochybně riskovala. Ostatně odvaha i houževnatost se v osudech spojených s tímto rodem velmi odráží. Jindřich Coudenhove-Kalergi (1896-1906) byl významný rakousko-uherský diplomat a na svých cestách zavítal v roce 1892 do Japonska. Legenda praví, že při pádu z koně před obchodem s olejem a starožitnostmi se seznámil s krásnou dcerou místního obchodníka Micuko Aojamovou, s níž se nakonec oženil. S hraběnkou Micuko, jež jako vůbec první vstoupila na území starého kontinentu, měl sedm dětí.

Alfred Offner se s Hansem, což byl prvorozený syn Jindřicha a Mitsuko, setkával a vytvořil několik jeho portrétů. Mimochodem Hansův mladší bratr Richard Mikuláš přišel jako první s vizí sjednocené Evropy, takzvané Pan-evropy. 

Rumunský malíř a člen Vídeňské secese Alfred Offner se dostává do západních Čech před druhou světovou válkou. Před nacisty se ukrýval v poběžovickém zámku.

I když Poběžovičtí o neznámém rumunském malíři věděli, na rozdíl od šlechty s ním do styku přicházeli jen výjimečně. To se změnilo po druhé světové válce, kdy byl zámek rodu Coudenhove-Kalergii vyvlastněn. Záhadný umělec totiž v českém pohraničí oproti svým dosavadním šlechtickým zachráncům a chlebodárcům zůstal. „Žil na zámku ve špatných podmínkách. Místní se mu snažili pomoci, tak se od něj nechali portrétovat," řekla pamětnice Zaprjanová. Poběžovičtí se chovali k umělci velmi pohostinně. Zvali ho na návštěvy, dávali mu jídlo a poskytovali léky, protože se u něj začaly zhoršovat problémy s dýcháním.

Setkání a poupravené rty

Na neobvyklé setkání s Alfredem Offnerem si dodnes živě pamatuje už citovaná pamětnice Zaprjanová. Když ji mistr zvěčňoval na plátno, bylo jí osm let. „Vzpomínám, že jednou jsem se na rozdělaný portrét dívala a nikdo nebyl doma, tak jsem si trochu poupravila rty. Potom Offner přišel a samozřejmě si toho všiml," přiznala se po letech.

Také rodina její dlouholeté přítelkyně a rodačky z Poběžovic Kolářové vlastnila vzácný kousek z Offnerovy dílny. Profesor výtvarného umění jí daroval podobiznu tehdejšího hraběte Hanse. Ten byl velkým milovníkem umění a také jeho sběratelem. Uvádí se, že v kapli měl například ukrytou mumii, kterou dokonce vozil na místě spolujezdce svého dvoubarevného auta. Oženil se s Lily Steinschneiderovou, což byla maďarská židovka a průkopnice ženského letectví, jež údajně se svým strojem přistávala na poběžovických loukách.

Nápad uspořádat výstavu vyslovily právě zmiňované dvě dámy z Poběžovic. S myšlenkou si pohrávaly už před 25 lety, ale zásadní impulz přišel až předloni. Dostaly totiž kontakt na dalšího poběžovického rodáka – plzeňského sochaře, výtvarníka a restaurátora Jaroslava Šindeláře. Právě jeho otec bydlel v Poběžovicích a znal osobně Alfreda Offnera, právě jeho otec jakožto lékárník mu nosil na tamější zámek potřebné medikamenty a právě jeho otec je vyobrazen na posledních dvou Offnerových dílech.

Malíř Alfred Offner vytvořil portrét také tehdy osmileté Jaroslavy Zaprjanové rozené Sýkorové. Právě ona a její přítelkyně Blanka Kolářová přišly před několika lety s nápadem vytvořit v Poběžovicích výstavu obrazů rumunského autora. „Můj otec mi vyprávěl, že za ním docházel. Na zámku žil v dost neutěšených sociálních podmínkách. Dával mu jídlo a léky. Mluvil o něm jako o velmi hodném a talentovaném člověku," uvedl spoluorganizátor výstavy Šindelář. A nebyl to nikdo jiný než jeho otec, který našel mistra na zámku bezvládně ležet. „Šel mu stát modelem. Klepal na dveře, bylo otevřeno. Když přišel dovnitř, uviděl Offnera zhrouceného u obrazu," vyprávěl. Doplnil, že později pak hledali, kde je umělec, jenž skonal v roce 1947, vlastně pohřbený. Stopy je zavedly na tamější hřbitov.

Tím ale pátrání po zapomenutém malíři neskončilo. Společně s pamětnicemi se pustil do hledání obrazů, kterých podle odhadu jen v poběžovickém zámku vznikly desítky.

Některé exponáty získali z osobních sbírek, jiné z depozitáře v Horšovském Týně. „Na výstavu se nám podařilo sehnat deset originálů. O vzácnosti obrazů někteří jejich majitelé ani nevěděli," doplnil Šindelář. Při hledání například narazili na portrét Lily. Jedná se o noční obraz, na němž má pilotka na hlavně koženou přilbu a stojí v hangáru, v němž jsou vyskládána letadla. Na dalším výtvarném klenotu zase Offner zachytil manželský pár Coudenhove-Kalergi. Hrabě Hans má na sobě rytířské brnění, k němu po hrázi rybníka v podvečer kráčí hraběnka Lily, za níž je vidět poběžovický kostel i tamější škola. Dočasně získané kousky jsou od 8. srpna do 30. září vystaveny v prvním patře Městského kulturního a informačního střediska v Poběžovicích.

Vedení města doufá, že výstava je teprve začátkem objevování zapomenutého rumunského umělce. „Pro nás to rozhodně nekončí, ale spíš začíná. Jde o skutečně zajímavou osobnost, o níž bychom rádi vydali v budoucnu nějakou publikaci," nastínil plány starosta Hynek Říha.