Kapli svaté Anny v Plzni-Újezdu na archivním snímku.Kaple svaté Anny v Plzni-Újezdu na archivním snímku.Zdroj: ÚMO Plzeň 4S nápadem přišli místní obyvatelé, kteří se nyní mají možnost s projektem seznámit 1. března od 16 hodin ve školní družině ZŠ Újezd.

„Městský obvod tuto iniciativu podpořil a zadal architektům ztvárnění uměleckého nebo architektonického díla, které by odkazovalo na připomínku zaniklého místa a zároveň by zanechalo stopu dnešní doby. Studii představíme obyvatelům Újezdu. Doufáme, že se jim bude líbit,“ uvedl místostarosta ÚMO Plzeň 4 Jan Kakeš. „Návrh vychází z ideje připomenout zaniklou stavbu dílem, které bude určitým odrazem původní stavby. Dílo tvoří jakési torzo znázorněné svislými liniemi tyčí porostlých popínavými rostlinami,“ popsal architekt Marek Marovič.

Pamětní místo vychází z původního půdorysu kaple a mělo by tak být zajímavým moderním architektonickým prvkem, kde by se lidé mohli zastavit a odpočinout si. „Na myšlenku pamětního místa mne přivedla cyklistika. Skoro každá vesnička má na návsi kapličku nebo nějakou historickou stavbu, která vytváří jakýsi symbol daného místa. V Újezdu takové místo nemáme. Proto bych byl rád, aby se to změnilo. V plánu je také zapojení tohoto místa do speciální aplikace, která formou hry motivuje cyklisty a turisty k navštívení zajímavých míst u nás i v zahraničí,“ dodal autor myšlenky Vladislav Štrunc.

Obchvat města Západní okruh se slavnostně otevřel v neděli v poledne. Veřejnost si mohla poslední dokončený úsek Křimice – Košutka prohlédnout a celý projít či projet na kole. Pro dopravu bude komunikace zprovozněna v noci na pondělí.
Tisíce turistů si vyzkoušely Západní okruh, součástí stavby jsou tři biokoridory

Mešní kaple svaté Anny vznikla v roce 1892–1893 díky finančnímu daru tehdejšího faráře z Bukovce Jana Říhánka. Ten ve své poslední vůli daroval peníze na stavbu kaple v Bukovci. Zde již však kaple stála, proto se místní lidé rozhodli, že nechají postavit kapli právě v Újezdu. Kaple byla vysvěcena v roce 1893 na svátek svaté Anny vysvěcena plzeňským arciděkanem Františkem Heroldem. Tvořila dominantu návsi až do konce 1. světové války, kdy do její těsné blízkosti přibyl pomník padlých rodáků z Újezdu. Roku 1963 byla pravděpodobně z ideologických důvodů zbořena. Původní pomník byl přesunut a byl doplněn o pamětní kámen připomínající oběti odboje z 2. světové války.