Vše musí být řádně naplánované, jinak následují nekonečné hysterické záchvaty. Kolemjdoucí vrtí nad těmi nevychovanci hlavou, a netuší, jak moc velkou úzkost takové dítě v danou chvíli prožívá. A jak moc trpí každý den jejich rodiče, kteří vítají každou pomoc.

Právě tu jim nyní nabízí mateřská škola, která se včera otevřela v Macháčkově ulici v Plzni. „Mateřská škola je zřízena pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména s autismem, mentálním postižením, více vadami i poruchami komunikace. Je to první mateřinka svého druhu v Plzeňském kraji," říká Milena Peteříková, ředitelka Odborné školy, základní školy a mateřské školy Zbůch, která školku provozuje.

Dvě třídy mají kapacitu dvacet dětí, nyní jich sem dochází patnáct. „Vyučování zde zajišťují zkušené speciální učitelky s pedagogickou asistencí. Děti jsou přijímané na základě doporučení místního speciálně pedagogického centra nebo jiného školského poradenského zařízení, a to v rozmezí od tří do šesti let věku," doplňuje Peteříková.

Podobné zařízení v kraji dosud chybělo. V Plzni je sice ještě mateřská škola pro autistické děti při fakultní nemocnici, tam ale docházejí jen děti bez mentálního postižení.

Poruchou autistického spektra trpí zhruba každé devadesáté dítě, to znamená, že v celém kraji jich tedy musí být asi pět stovek. Problém je v tom, že dříve nedokázali lékaři autismus diagnostikovat. „Ještě v letech 2006 – 2007 bylo ve školách jedenáct dětí s touto poruchou, letos už je jich devadesát. Nepřibývají, jen se o nich prostě ví," říká Monika Čermáková z oddělení organizace školství PK.

Školka uleví nejen rodičům, kteří mají své dítko kam dát, mohou chodit do práce nebo si od své náročné úlohy na chvíli odpočinout, ale hlavně dětem. „Určitě je lepší, když jde do školy dítě, které je již z mateřinky zvyklé na určité návyky, než to, které přijde z rodiny. Tomu trvá integrace mnohem déle," vysvětluje učitelka třídy základní školy pro autisty Jana Baslová.

Výuka je zde ale úplně jiná. Zatímco se školáci ve třetí třídě učí násobilku, tady má každý indviduální plán. Někdo zvládne za rok napočítat do pěti a jiný si dojde sám na záchod. Úspěch je to však obrovský. Zeptejte se rodičů.

Michaela Kunešová