Její majitelka a zároveň jezdkyně parkuru Olga Bártová na soutěžích bodovala spolu s klisnou Siestou. „Prošli jsme také kvalifikací na mistrovství republiky v roce 2008, ale pak jsem nechala Siestu připustit a nemohli jsme se závodů zúčastnit, protože byla opatrná.“

„Prvního koně jsem od rodičů dostala v jedenácti letech. Jmenoval se Green, ten za to všechno může. S ním jsem sice žádné velké úspěchy neměla, ale učila jsem se na něm. Jednou jsem s ním jela pouze závod pro děti v kterém jsem skončila na třetím místě,“ vzpomíná Bártová.

Aby takových výsledků jezdkyně dosáhla, jezdí na koni denně. „Parkur pak trénujeme pravidelně jednou týdně,“ vysvětluje Bártová. Aby mohl člověk jezdit na nejrůznější závody, musí podle Bártové splnit zkoušky základního výcviku jezdce. „Zkouška obsahuje drezurní úlohu, překonání parkuru a pak psané testy. Když zkoušky složíte dostanete na parkur licenci,“ líčí Bártová.

Mít vlastní stáj není podle Bártové snadné. „Občas jdu někam s přáteli, ale pořád musím hledět na to, abych byla včas doma, ráno vstala a nakrmila jsem. Když jsem pryč, stále myslím na to, jestli je ve stáji vše v pořádku,“ říká. A jaká je hodnota Siesty? „Pro mě je její hodnota nevyčíslitelná. Průměrná cena dobrého koně je ale kolem čtyř set tisíc, ovšem vyšplhá se až na čtyři miliony. I těmto kobylám se ale Siesta bez problémů vyrovná,“ doplnila Bártová.